Nespravedlivě je nazývána pouhým plevelem, hanlivě degradována na příkopovou květenu. Ona přitom skvěle léčí! Zvlášť na jaře je natolik mocná, že s ní lze rozehrát úžasnou léčivou partii. Řeč je o kopřivě dvoudomé a její kolegyni žahavce.
TEXT: PAVLA KÖPPLOVÁ
“Aspoň nebudeš mít revma,“ říkaly (a dál říkají) babičky dětem, které brečí, protože se žahly o kopřivu. Pravda je to částečná, lékaři onu pověru uvádějí na pravou míru. Žahnutí kopřivy vyvolá pálivou, svědivou a nepříjemnou kožní reakci, která přehluší revmatickou bolest kloubů, ale dočasně! Kopřivy revma neléčí, pouze mírní jeho příznaky.
Což nemění nic na faktu, že mají na lidské zdraví řadu příznivých účinků. Popsat všechny by vydalo na knihu. Kopřiva je vitaminový i minerální životabudič. Vyplavuje toxiny, pomáhá při špatném trávení, ekzémech, chudokrevnosti i vyčerpání. Zklidňuje infekce močových cest, brání zadržování vody a zamezuje padání vlasů. S vlasy si kopřivy vyloženě notují; když se jim dopřejí kopřivové šampony, zábaly, tinktury, jsou kadeře záhy pevné a lesklé.
Tyhle rostliny mají velkou výhodu – dají se zužitkovat od hlavy k patě, přesněji od listů po kořen. Vhodná doba ke sběru kopřiv je na jaře, od března do dubna. Jejich první výhonky mají mimořádně vysoký obsah vitaminu C, železa, hořčíku, chlorofylu, ale i serotoninu. Kořeny a semena se sbírají od srpna do listopadu. I v kuchyni by kopřivy zasloužily kralovat častěji než jen jako zeleň ve velikonoční nádivce. Jarní listy kopřiv se chutí klidně vyrovnají těm špenátovým (proti štiplavosti pomůže krátké spaření), jsou skvělým přídavkem do těstovin, pečiva, existuje dokonce i kopřivový sýr. A což teprve polévka z mladých kopřiv!
Za elixír zdraví se považuje čerstvý kopřivový sirup. Kdo není na sladké, může volit kopřivové víno i šampaňské. V Anglii si oblíbili kopřivové pivo. Ovšem pozor, povyrostou-li kopřivy, už se do jídla ani bylinných směsí nehodí. Dál ale mohou být užitečné třeba jako bio hnojivo. Obsahují totiž vydatný mix dusíku, fosforu, draslíku, zinku a železa, čímž povzbuzují sílu, růst a obranyschopnost ostatních rostlin na zahradě. Kopřiva umí přilákat na zahradu žížaly i motýly, účinný je i postřik z ní (proti mšicím).
Kopřiva má magickou moc, proto jsou jí plné pohádky a legendy. Kopřivami se šlehaly zlobivé děti, v amuletech chránily na cestách, košťaty z nich se vymetalo neštěstí, na zahradě odpuzovaly ničivé živly... Byly vnímány jako strážkyně bezpečí, tudíž nemohly chybět u rituálů, kdy se odháněly temné síly. Navíc už staré herbáře prozrazují, že kopřivy působí jako účinné afrodiziakum, tedy „s vínem užívaná rozmělněná semena kopřivy smíchaná s medem a pepřem probouzejí sílu lásky“. Žahavé jehličky s tím ale nemají nic společné. Vědecké poznatky stvrdily, že látky podporující chuť na sex se nacházejí v kořenech.
Venkov a styl
