Žluté bambule z okvětních plátků. Tak lze popsat květy zákuly či kerie japonské. Keře, jemuž pro zářivý jas říkají Němci japonské zlaté kvítí. Mohutně kvete šlechtěný druh, přírodní je skromný, ale stejně pronikavě zlatožlutý.
TEXT: MICHAELA ŠMERGLOVÁ
Jakmile se rozhodne kvést zákula (Kerria japonica), může jít Zlatovláska se září svých loken klidně na výlet. Každý Jiřík totiž bude mít na zahradě oči jen pro keř pocházející z východní Asie. A že už okouzlil mužů! Mezi nimi byl i William Kerr, skotský zahradník, který odjel počátkem 19. století do Číny, odkud posílal atraktivní rostliny na starý kontinent. Přesněji do Královské botanické zahrady u Londýna. Zákula po zahradníkovi dostala nakonec i jméno. V Čechách se tahle kráska představila roku 1835, když byla vysazena v pražské Královské oboře, dnes Stromovce. Těžko ale říci, zda už dříve u nás někde soukromě nekrášlila zahradu či park aristokratického sídla.
Na slunci tenhle opadavý keř nadšeně rozkvétá, ale dobře je mu i na zastíněných místech. V horkých dnech si libuje a prohřívá kopinaté listy, převislé větve i kořeny; nicméně nutno dodat, že vydrží také mráz a to až −28 °C! Zákula je velmi nenáročná rostlina, která se spokojí s běžnou zahradní zeminou a snese ve své blízkosti řadu kolegů z rostlinné říše. Sama se pak šplhá do výšky až dvou a půl metru. Drobná připomínka – přírodní zákula ve své domovině roste v křovinatých porostech, na horských i podhorských svazích. A květy má méně nápadné než šlechtěné sestry. Její obyčejný kvítek se skládá z pěti lístků.
Botanická touha učinit z běžné zákuly královnu docílila toho, že dnes existuje více jejích kultivarů. Velmi často se tak při osazování zahrad sahá po plnokvětém kultivaru Pleniflora či po kultivaru zvaném Variegata, který disponuje květy žíhanými. Ona jednoduchá přírodní varianta je v menšině. Pokud pěstitel své „zlatušky“ moc přihnojuje, způsobí, že rostliny zleniví a nebudou kvést, jen vyženou výhony. Mimochodem, ty přebytečné i přemrzlé je třeba po zimě odstřihnout, keř omladit. Ideálně to stihnout do března, a poté až po odkvětu. Zákula na zahradním jevišti nasadí na květ koncem dubna a z „forbíny nesleze“ prakticky až do konce prázdnin.
Květy zákuly dokážou venku ozdobit zákoutí zahrad, rozehrát barevnou partii s jinými keři a jsou schopné doma ve váze rozsvítit nejtemnější pokoj. Dokonalé dekorativní prvky pracující samy i s pomocí. Přenést slunce z nebe dolů tak jako ony umí málokterá žlutá květina. Ani ty růže z Texasu ne...
Venkov a styl
