Šalvěje jsou historicky posvátné byliny. Tu lékařskou – užitečnou a chutnou – zná kdekdo. Roste ale i spousta jejích sester. Trochu marnivějších, které jsou hlavně potěšením pro oko. Ačkoli esence z okrasné bílé umí i zaraženého rozmluvit.
Text: MONIKA OTMAROVÁ
Krasavice z rodu ozdobných šalvějí půvabem nešetří a dokážou neúnavně kvést od června do podzimu. Jsou mezi nimi exempláře jednoleté či dvouleté a také trvalky. Spolu tvoří lákavou směsici květin lišících se od sebe barevností i výškou. Hlavně jsou to parádnice, pocházející z půvabného, ale i bohatého rodu; okrasných šalvějí existuje přes devět set druhů! Mimochodem, právě šalvěj použil král Šalamoun k očistě chrámu, byla zasvěcena bohům.
Tak vypadá jedna ze šalvějí (Salvia splendens), která ač malá, září jasně červenou barvou a nelze ji přehlédnout. Barevně ale upoutají i její varianty v růžové či tmavě fialové. Kultivarem, který prosperuje v zahradě i truhlíku, je dekorativní šalvěj zahradní. Ona Salvia viridis svoji parádu s nastupujícím podzimem však neodhazuje. Tahle milovnice slunce se skvěle hodí k sušení už jen proto, že ani pak nepřichází o barevnost. V suchých vazbách a dalších květinových aranžmá působí ladně po dlouhý čas.
Neopomenutelné jsou vzpřímené modré květy šalvěje hajní vytvářející bohaté klasy (týž druh zvaný „Rosé“ ozdobí mateřídouškovou růžovou každý sušší kout). I tato šalvěj si po usušení – pokud se tak děje na vzduchu a ve tmě – uchová stále sytou barvu. Sexy název „Hot Lips“ si podle tvaru a barvy květů vysloužila šalvěj malolistá. Rozkvétají na ní bílé květy, které mají ve spodní části do ruda zabarvené „rtíky“. Zajímavostí této zástupkyně šalvějí je, že u ní lze ovlivnit přebarvování květů. Čím? Teplotou, zálivkou, výživou. Aromatické rostliny z čeledi hluchavkovitých jsou prostě kouzelné... Květomluva jim přisuzuje umění těšit v zármutku.
Aby nebylo barevným krasavicím křivděno a nepřipisovaly se jim pouze dekorativní účely. Mezi okrasnými šalvějemi se najdou také druhy skýtající další využití. K takovým patří ta muškátová. Vytváří až metr vysoké rostliny s velikými listy a dlouhými hrozny růžových květů. Rozkvétají začátkem léta a jsou plné aromatických látek. Získává se z nich muškátový olej používaný v kosmetice při výrobě parfémů a vonných olejů. Zmíněný druh šalvěje je znám i v lidovém léčitelství, hlavně pro silné antibakteriální a protizánětlivé účinky. Naši předkové ji úspěšně používali u opakovaných infekcí, například střev nebo močových cest. Blahodárně působí také na špatně se hojící rány. Ani mezi vinaři není neznámou květinou. Její výrazné muškátové aroma někteří používají při dochucování stejnojmenného vína. Z pohledu léčitelství je srovnatelně zajímavá šalvěj levandulolistá; z jejích listů je možné připravit odvar, který povzbudí paměť a dokáže uklidnit roztěkaného člověka.
Byť jsou některé jen jednoleté, mají požadavky na místo, jemuž budou kralovat. Okrasné šalvěje nepatří mezi otužilce, snesou maximálně místa v polostínu. Pokud však mají skutečně prospívat, libují si na slunných místech. Vždy je rozumné promyslet, kam „teplomilky“ vysadit. Nejsou ani mrazuvzdorné, mívají proto potíže s přezimováním. S mírnými zimami, které tu poslední léta panují, se ale vyrovnat dokážou. Jistota? Na zimu je přesadit. A to ještě nebyla řeč o šalvěji nádherné, rakouské, lepkavé...
Tento druh se dostal takřka mimo zákon. Šalvěj divotvorná (Salvia Paradise) je po staletí známá obsahem psychoaktivních látek. Pochází z Mexika a místní kmen Mazatéků ji využíval k věštění i léčení (anémie, revmatismus, bolesti hlavy a žaludku). Užívala se i ke zmírnění otoků a průjmů. Její terapeutický potenciál se zkoumá, dokonce se uvažuje o využití rostliny při léčbě depresí, závislostí na amfetaminech a kokainu či jako analgetika... Proto jsou sazenice dražší, a ne vždy plně dostupné.
Venkov a styl
