Král Šalamoun měl na unikátním pohyblivém trůnu jako ozdobu i zlatého páva. Bible tvrdí, že panovník tyto nádherné ptáky uctíval a obdivoval jako šperk i stráž. Barevní pernatci nadchli i Alexandra Velikého. Otevřel jim cestu do Evropy, do svého srdce i své kuchyně.
TEXT: MICHAELA ŠMERGLOVÁ
Pávi (Pavo cristatus L.), nepřehlédnutelní i nepřeslechnutelní ptáci, měli už v historii své obdivovatele. Rekrutovali se z milovníků fauny, barev, ale i masa. Přesněji, malíři přírody jako Giovanni Crivelli a Archibald Thorburn přenášeli pávy v plné kráse štětcem na plátna, kuchaři aristokratů je zase kladli ‚in natura‘ na stoly.
Už v Římě měl ve 2. století před Kristem tamní císař Aulus Vitellius regulérní jateční chov pávů. Pro fér hru nutno dodat, že pávi hrdě kráčeli i zahradami českých šlechticů, neboť vlastnit je bylo privilegiem mocných. Neunikli však ani jejich tabulím. Svatební hostina Viléma z Rožmberka si jich roku 1578 vyžádala tři sta padesát. A to se ženil třikrát! Ač je paví maso ‚houževnaté‘, bez specifické chuti, hraje dál prim na argentinském štědrovečerním stole a sem tam si ho připraví i našinec. Na okraj, páv se neškube, ale celý stáhne. V minulosti sloužil i jako tzv. šauesen, tedy jídlo na stole více k dívání – upečený, poté potažený původním pernatým hávem s krásně zachovaným krkem a hlavou.
Páv korunkatý je bez diskusí vizuálně elegantní hrabavý pták, který má domovinu v pralesích Indie a Srí Lanky. Tam žijí tito pestrobarevní bažantovití divoce. Přes noc z bezpečnostních důvodů v korunách stromů, přes den se procházejí v podrostu. V Barmě, která má ocasatého ptáka dokonce ve znaku, je ale volně žijící páv ohrožen. Ač chráněn, je hojně loven. Ve světě se vyskytuje i páv zelený (Pavo muticus) a páv konžský (Afropavo congensis). Drobně se liší velikostí a barvou, jedno však mají společné – samci nosí vlečku. Onen luxusní chvost je ale trochu podvod, jde totiž o svrchní krovky. Skutečný ocas mají pávi tuctový.
Na roztaženou okrasu plnou ok ovšem lákají samičky, které touto ohromující pernatostí nedisponují. Pravdou je, že některé pávice sledují namlouvací akce polygamních protějšků znuděně. Pro ně je důležitější chřestění per než jejich krása. Ve finále jsou tak pavími oky okouzleni nejvíce lidé. Konečně, pro ozdobu dodnes chovají pávy v zámeckých parcích, zahradách i malých zoo. Někde i z praktických důvodů. „Nejstarší páv v chovu má dominantní postavení a je i dobrý hlídač. Hlasitě upozorní na cizí osoby i přelétající dravce,“ vysvětluje jejich chovatel Václav Pšenička. Nelíbezný paví skřek zní i při jeho dubnových námluvách. V pražských parcích rušili obyvatele tak, že jejich pobyt řešil roku 1740 císařský dekret.
„Naše zámecká zahrada je pro pávy ideální. Nikdo je v ničem neomezuje, mají prostor, a když chtějí, tak i klid. Samice tady mohou bez problémů snést i vysedět mladé. Až se tu díky té pohodě pávi přemnožili. Letos jsme museli jejich počet regulovat,“ říká Lucie Lešová z kanceláře zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Loni se kolem zámku rodu Kinských totiž procházelo pětadvacet pernatých kousků! Turisté si na přítomnost ptáků u kulturních památek zvykli, ale pro děti jsou atrakcí. „Nadšeně sbírají paví pera, ale že by je někdo pávům trhal, to ne,“ míní Lucie Lešová. Majestátně vypadající pávi se volně loudají také u zámku Orlík, Libochovice či v pražské Vald- štejnské zahradě.
Paví pero uschované doma údajně ničí vztahy, přináší neštěstí, bere peníze a zdraví, praví řecká báje, v níž bůh Zeus své choti Heře ze žárlivosti zlikvidoval jejího přítele. Bohyně si proto při truchlení stvořila páva, nového společníka, a očima svého byvšího strážce ozdobila jeho pera. Páv tak symbolizoval smutek. V jiných kulturách se pavím perům přičítala moudrost a schopnost dobrého rozhodování. Proto si jimi vládci zdobili čelenky. Užívala se i při kouzlení.
Aby se pávům nekřivdilo, žijí-li od mládí v kontaktu s člověkem, jsou k němu vlídní, a nechají se dokonce i hladit. I ze zvědavosti. Pokud páv opustí majitele a jde na výzvědy, netřeba se vždy o něj bát. Má dobrý orientační smysl, umí se vrátit. Kam? Stejně do voliéry jako do zahrady, kde hřaduje na stromě, či do obdoby kurníku. Tam vydrží i dvacet let. Samec obstará pět až šest samic, jedna snese tři až osm vajec. Množení jim jde, přesto se však malí pávi musí chránit nejen před predátory, ale také před chladem a deštěm. À propos, inzerátů na prodej pávů je stále víc. Zájem roste.
Venkov a styl
