Podzim je časem proměn nejen v přírodě, ale i v našich zahradách. Okrasné traviny, často přirovnávané k jemným vlasům. Právě nyní odhalují svou krásu a dodávají zahradám přirozený šarm. Od jemných linií ostřic po výrazné trsy pampy – v reportáži pro Marianne Venkov & styl zjistíte, proč jsou tyto traviny tak stylové a proč si zaslouží své místo v zahradě.
Úvodní Foersterovo přirovnání travin k vlasům je dost trefné: okrasné trávy na zahradě opravdu vytvářejí podobně jemné struktury, a to i když se jedná o odrůdy rostoucí do výšky. Stejně jako skutečné účesy, i trávy bývají tvarově pestré: od čistých linií ostřic přes klenuté, převislé štětiny a trubkovité trávy ve tvaru písmene V až po ty rostoucí vertikálně. Každý z nich se v zahradě hodí a může mít své výsadní místo.
Rovněž využití travin v zahradě je rozmanité, stejně jako u okrasných trvalek. Ačkoli existují výjimky v podobě stínomilných druhů (ostřice japonská, mramorovka lesní), většina trav žádá paprsky slunce. Hodí se proto dobře do pestrých kombinací na světlých místech záhonů, skalek nebo v přenosných květináčích. Při výběru konkrétního druhu k vysazení do půdy ale vždy věnujte pozornost typu podloží v daném místě. Suché a písčité půdy jsou nejlepší pro druhy kostřav, naopak bažinaté nebo mírně zatopené okraje rybníků či potoků se hodí pro rákosí, případně různé druhy orobinců. Jakmile trávy „sedí“ na vhodném stanovišti, vyžadují už kromě každoročního prořezání (v zimě před novým růstem) jen vcelku nenáročnou péči. Ta zahrnuje například dělení trav každých pět let, aby se podpořila vitalita a intenzita jejich kvetení.
Větší promyšlenost žádá vysazení okrasných trav, jejich naaranžování. Mají tvořit klidnou zelenou kulisu ostatním rostlinám? V tom případě vysaďte pár honosných exemplářů do pozadí. Mají-li svým vzhledem traviny naopak zdůraznit celkovou pestrost záhonu, je třeba umístit je jednotlivě anebo v malých skupinách doprostřed kvetoucích rostlin, v symetrickém uspořádání nebo nepravidelně rozmístěné. Velice dobrou službu udělají traviny na předním okraji záhonu. Nejlepší je použít tam kompaktní druhy s hustým trsem listů, které zakryjí holou zem (ostřice a jemná péřovka na slunných záhonech, japonská horská tráva v částečném stínu). Oproti nim se vysoké okrasné trávy (pampy aj.) dají využít jako lehká zástěna pro trochu soukromí, byť pouze optické. Mohou růst pásovitě podél okraje zahrady nebo v záhonu přímo u posezení... Efektně vypadají i jako sólisté v trávníku či ve volně osázeném štěrkovém záhonu. Lze jimi také zdůraznit přechod mezi částmi zahrady. Vhodně pak plní dělící funkci, a ještě zaujmou vzhledem. Pro řadu lidí je právě vizuální dojem zahrady alfou a omegou snažení. Ti si oblíbí hlavně jemné péřové trávy, jejichž rozevlátost je půvabná. Hravost dodá kupříkladu druh zvaný dochan s nadýchaným květenstvím. Ony vyšší jemné traviny zahradu provzdušní a za mírného vánku krásně „rozpohybují“. Buďte v ní proto zdrávy, trávy!
Článek vyšel pod původním titulkem „Vlasy matky země“ v časopise Marianne Venkov & styl číslo 11 / 2024. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.
Článek vyšel v časopise Venkov & styl
