Listopad na zahradě neznamená jen úklid všudypřítomného listí. Než se náš malý ráj uloží k zimnímu spánku, můžeme jej ještě obohatit o nové druhy stromků a keřů. A pro výsadbu česneku nastává dokonce ideální období.
Během listopadu je možné ještě zasadit jabloně, hrušně, slivoně a třešně či višně, ale i například i angrešt, rybíz, borůvky nebo brusinky. Všechny uvedené druhy zvládnou výsadbu až do prvních mrazíků. Výhodou podzimního sázení je fakt, že půda je většinou dostatečně vlhká a rostlina zvládne přes zimu částečně zakořenit. Listopad je vhodným obdobím také pro zakládání živých plotů z opadavých rostlin. Nejčastější a nejosvědčenější volbou bývá pámelník, ptačí zob, šeřík nebo zlatice. Sázet můžeme také růže. Ideální čas nastává pro sadbu česneku.
Důležitá je volba odrůdy nejen podle naší chuti, ale také podle lokality a podmínek. Kromě informací z internetu určitě stojí za to hledat radu u zkušených pěstitelů z blízkého okolí. Pro samotné sázení je potřeba dostatečně velká jáma (cca 50x50 cm, u nekvalitního podloží až dvojnásobná). „Sázejte tak, že těsně před výsadbou nůžkami zkrátíte mírně kořeny. Takto upravený stromek namočte na několik hodin a poté vsaďte do jámy tak, aby místo štěpování bylo cca 10 cm nad zemí a kořeny nebyly zatočeny vzhůru. Zasypte dobrou zeminou. Můžete ji vylepšit zahradnickým substrátem do 20% objemu, případně na dno jámy dát kompost či odležený hnůj. Promíchejte ho s původní zeminou. Na tuto vrstvu nasypte asi 10 cm obyčejné zeminy a pak teprve vsaďte stromek,“ radí odborníci ze Zahradnictví Spomyšl. „V případě, že kompost ani substrát nemáte, zasypte stromek obyčejnou zeminou a ušlapejte a poté důkladně zalijte.“ Stromek je vhodné připevnit k opoře, ale kůl a kmínek by se neměly dotýkat. Stromek pak přihrneme zeminou zhruba do výšky 30 cm.
Podzim je ideální období na výsadbu česneku. Česnek miluje chladné teploty. Nejlepší čas na jeho venkovní výsadbu bývá až v listopadu, někdy i k začátku prosince, pokud nemrzne. Teplota půdy by se měla ustálit přibližně na 9 °C (v teplejším prostředí může česnek napadnout fusariová hniloba). Stroužky dáváme do hloubky kolem 4 cm, ale v případě teplejšího počasí je potřeba sázet hlouběji. Česnek potřebuje dobře propustnou půdu a slunné stanoviště. Proti chorobám je vhodné stroužky před výsadbou namořit přípravkem Sulka. Sázíme v rozestupech zhruba 10 cm do řádků vzdálených od sebe alespoň 20 cm.
Růže nejsou příliš náročné na teploty, pro chladnější lokality jsou ovšem nejvhodnější plně mrazuvzdorné odrůdy. Podzimní výsadba růží má své klady (růže jsou v prvním roce po výsadbě vitálnější). Rozhodně je ale třeba vyhnout se sázení do mokré a mazlavé půdy a teplotám (i záhy očekávaným) pod bodem mrazu. Růžím dopřáváme místo s předpokládaným dostatkem slunce, ne však s celodenním přímým svitem. Květy by v létě rychleji uvadaly a navíc přílišné teploty podporují výskyt škůdců. Přesné rady pro výsadbu (hloubka, vzdálenost) záleží i na konkrétním druhu růže. Pro všechny však platí zásada, že cesta rostliny od nákupu do hlíny má být co možná nejkratší! Růže zasadíme tak, aby se bod roubování nacházel asi 4–5 cm nad povrchem. Nesmíme zapomínat na zálivku, vyhýbáme se ale přemokřování. Asi týden po výsadbě růže přihrneme kompostem nebo speciálním substrátem pro růže tak, aby vyčnívaly jen vrcholky výhonů. Rostliny tak lépe přečkají zimu. Mladé růže můžeme chránit před silnými mrazy nebo větry i pomocí netkané textilie.
autorský článek, zahradnictvi-spomysl.cz
