Tyto většinou rubínově zbarvené plody hlásí příchod léta mezi prvními. V Čechách už od 12. století. Sladké, kyselé, tvrdé i ty měkké svorně osvěžují. Rozverné třešňové náušničky jsou navíc sexy!
Text: MICHAELA ŠMERGLOVÁ
Třešně milují slunce. Král Slunce – francouzský panovník Ludvík XIV. – zase miloval je. Navíc se zasloužil i o jejich odrůdové šlechtění. Obecně v současnosti existuje přes tisíc druhů třešní! Většině z nich se nechce výš než do 350 metrů nad moře. Strom, který nese téměř první ovoce sezony, se necítí dobře tam, kde průměrná roční teplota klesá pod osm stupňů Celsia.
V České republice je pěstování třešní ve velkém – sadovém – vyčleněno téměř devět set hektarů. Jde o prostor, který obhospodařuje na sto dvacet větších pěstitelů. Další třešňové stromy jsou pak součástí soukromých zahrad. Na území českých zemí se první plané třešně – ptáčnice – objevily už pradávno, jejich cílené pěstění je však doloženo až ve 12. století. Rychle si získaly oblibu, takže započalo i šlechtění. Postupně tu vznikla řada druhů třešní, ale máme i ‚echt‘ zdejší! Takovou je třešeň tmavá, šťavnatá, srdcovka Karešova raná, která byla nalezena počátkem minulého století v Ostroměři, ale i žlutočervená srdcovka Vlkova obrovská, pocházející z roku 1892 z vanovické školky sadaře Vlka nebo Tropprichterova kořenitá polochrupka, jejíž objevení se datuje do 18. století u Hradce Králové.
Staročeských druhů existuje mnoho, ale v obchodech je rudých, chutných našinců málo. Převládají postupem roku dozrávající plody z Chile, Turecka, Itálie, Polska, a dokonce z Norska. To i proto, že u nás mají třešně na zrání necelé dva měsíce, kdy je globální trh nasycen. „V druhé půli minulého století se čeští šlechtitelé zaměřili na novou odrůdu třešní, odolnější a i v dalších ohledech lepší než ty dosavadní. Povedlo se. Dostala jméno Kordia, dnes ji ovocnáři znají a pěstují všude na světě. My z toho ale nic nemáme. Soudruzi nechtěli investovat do patentové ochrany a ‚návod‘ na novou odrůdu prodali za pakatel do USA,“ popsal starý trabl Martin Ludvík, šéf Ovocnářské unie České republiky. Šlechtění třešní u nás pokračuje, máme řadu zajímavých světově žádaných odrůd. To neznamená, že se na zdejších zahradách neobjeví Napoleonova žlutočervená chrupka či šťavnatá pozdní Büttnerova. Obě mají trvalý domov v Německu, a to už od 18. století. Mimochodem, asi 250 odrůd třešní popsali právě němečtí autoři koncem 19. Století.
U nás se třešně nejvíce prosadily za první republiky, kdy se zakládaly jejich velké sady. Měly silnou tradici. V té době rostlo na našem území čtyři až čtyři a půl milionu třešňových stromů různých odrůd, z nichž se mnohé pěstují dosud. Jenže mezi roky 1928 a 1929 přišly silné mrazy a zničily třetinu těchto dřevin, další mrazivá ataka koncem 30. let pokosila polovinu těch zbylých. Sadaři nelenili a mnohé obnovili nebo zakládali nové. Dnes se tak lze za červenými plody vydat na vrch Třešňovka v pražských Hrdlořezích, do třešňového sadu Hájecká v Hostivařském lesoparku, lze za nimi vylézt na kopec pod barokní kapli Nejsvětější Trojice v Rosicích u Brna, třešně nabídne i alej v Komenského sadech v Ostravě nebo Slatiňanská třešňovka, kde se ovocem občerstvoval i spisovatel Jaroslav Vrchlický.
Rozkvetlá třešeň je krásný strom, ale většinou to krásné bývá též složité. Což platí i o ní. Aby se květy později změnily v plody, je třeba jejich opylení, ale to je v případě třešní kámen úrazu. Ne vždy stačí, aby soused měl také třešňový strom. Třešně jsou vesměs cizosprašné a pro opylení a následnou úrodu vyžadují speciální opylovače. Někdy poslouží v dosahu sta metrů planá kolegyně, některé druhy však, aby se stihly opylit, potřebují na dosah strom jiné třešňové odrůdy, který má stejnou či podobnou dobu kvetení. Je to věda! Za výsledek ale stojí. I proto, že pohled na květy a plody třešní uklidňuje, sám strom je předurčen k meditaci. Blízkost téhle dřeviny snižuje únavu, mobilizuje síly a probouzí i harmonizuje ženskou sexuální energii. Možná kvůli tomu bývalo kdysi v řadě českých krajů zvykem zasadit při narození dívky třešeň. Pokud se stromu dařilo, byla rodina spokojena, neboť to signalizovalo, že šťastný bude i osud slečny. Výsledky nejsou žel vědecky podloženy. Stejně jako rituální význam třešňových květů, kde symbolizovaly lásku a plodnost, ale i smrt. À propos, japonský horoskop přiřazuje třešeň osobě netrpělivé... Dlužno dodat, že strom třešně je sám o sobě dominantou zahrady. Dorůstá do výšky až 35 metrů a má nejen skvostné plody, ale i dřevo. Tvrdé, pevné, pružné s načervenalou lesklou kresbou. Je dražší a užívá se k výrobě luxusního nadčasového nábytku, opravám starožitností i umělecké dřevořezbě. Spona do vlasů z třešňového dřeva je šperk! A je tu zase žena, čímž se kruh uzavírá. Jak jinak si vysvětlit, že nové třešňové odrůdy dostávají dívčí jména, jako Halka, Justýna, Vilma, Helga...
K dobrému hostitelskému tónu patří karafa s domácím třešňovým likérem. Jeho příprava žádá 175 g krystalového cukru, 1 celou skořici, 3 ks hřebíčku, 250 g třešní, citronovou kůru, 1 litr vodky a 15 třešňových pecek.
Omyté třešně nejprve zbavte pecek. Odpeckované půlky třešní vložte do větší lahve, například zavařovačky, spolu se skořicí, cukrem, citronovou kůrou a hřebíčky. Přidejte 15 pecek a zalijte kvalitní vodkou. Tři týdny vše nechte v uzavřené nádobě macerovat. Čekejte, neochutnávejte. Poté nálev přefiltrujte. Likér přelijte do elegantní lahve, na zbytku vymacerovaných třešní si mohou pochutnat dospělí. Ke zmrzlině, nebo jen tak...
Něco navíc
Macerované třešně v kvalitním alkoholu se dají také proměnit v elegantní jedlý dárek. Stačí je pouze napíchnout na párátko a celé namočit do rozpuštěné směsi čokolády a smetany ke šlehání. Poté, co oschnou na mřížce, je uložte do pěkné dózy nebo krabičky a těšte se na pochvalné ovace.
Venkov a styl
