Vánoce v České republice jsou plné jedinečných tradic, které odrážejí bohatou historii a kulturu země. Proč v Česku nacházíme šupinku pod talířem? A kde začala tradice lití olova? A proč zdobíme stromeček? Podívejme se na tyto půvabné rituály z blízka.
Zdobení stromečku, vánoční kapr, medovina a lití olova. To je jen pár tradičních aktivit z mnoha, které Češi na Štedrý den dodržují. Kde se ale vzaly? Zvonky, medovina a zdobení stromečku hrají klíčovou roli při vytváření atmosféry teplého a rodinného svátku. Procházka českými Vánocemi je jako vstup do pohádkového světa. Od světýlek na hradech po Ježíška a vánoční polévku – každý detail má svůj význam a tvoří barevný kaleidoskop tradičních českých svátků. Připojte se k nám na cestě tímto nádherným vánočním světem.
Na Štědrý večer má každý člen rodiny pod svým talířem malou šupinku. Tato tradice s sebou nese vzrušení a očekávání. Podle pověry předpovídá tvar šupinky, co nám přinese nadcházející rok. Je to jako pohádka, která se odvíjí z každého kousku šupiny. Rodinný člen, který má šupinku s nejvíce zlatými odlesky, má prý největší šanci na štěstí. Navíc šupinka pod talířem věští hojnost v novém roce. Takže si ji nezapomeňte pod talířek schovat i vy.
Štědrovečerní večeře je klíčovým momentem Vánoc v Česku. Obvykle se podává po západu slunce a začíná jedním nebo dvěma předkrmovými jídly. Tradiční hlavní chod je kapr, který se často podává s bramborovým salátem. Místo kapra však některé rodiny volí i jiné ryby nebo druhy masa. Proč jíme kapra během Vánoc? Tato otázka má v České republice hluboké kořeny spojené s historickými a kulturními tradicemi. Kapr na vánočním stole symbolizuje hojnost a prosperitu. Je to gastronomický rituál spojený s rodinným spojením a vkusem tradiční české kuchyně.
Tradičně se na Štědrý den zdobí vánoční stromeček. Rodiny společně ozdobují stromeček různými ozdobami, od tradičních kuliček a svíček po moderní LED světýlka. Tradice zdobení vánočního stromečku má svůj původ v Německu a je spojena s několika historickými a kulturními vlivy. Jedním z prvních záznamů o zdobeném vánočním stromě pochází z Freiburgu v roce 1419, ale praxe zdobení stromečku se více rozšířila v 16. století v Německu. České země byly dlouho součástí Habsburské monarchie, a tak některé tradice a zvyky byly sdíleny s dalšími německy mluvícími regiony. Proto se praxe zdobení stromečku postupně rozšířila i do českých domácností.
Tip redakce:
Strom byl dlouhou dobu považován za symbol života a v křesťanské tradici byl spojen s rájem a stromem poznání dobra a zla. Zdobení stromu během Vánoc mohlo být vnímáno jako spojení s těmito symboly a připomínka narození Ježíše Krista.
Tato tradice je rozšířená v několika evropských zemích, včetně Česka a Německa. Lidé roztavují malé kousky olova nad plamenem svíčky. Když olovo vylijete do studené vody, rychle tuhne a tvoří různé tvary. Interpretace těchto forem olova se používají k věštění. Například, pokud se olovo tvaruje do podoby koule, to může znamenat štěstí nebo pravdivost. Jiné tvary mohou symbolizovat různé události nebo situace v nadcházejícím roce.
Házení botou má svůj původ v některých částech Střední a Východní Evropy, včetně Česka a Slovenska. V noci na Štědrý den nebo na Silvestra lidé hází botu za svátečně prostřený stůl nebo před dům. Házení botou bylo původně zamýšleno jako způsob přitáhnutí štěstí a ke zjistění, jaký bude budoucí rok. Pokud botou ukáže špička směrem ke dveřím, předpovídá se odchod, zatímco špička směrem dovnitř by měla znamenat, že rodina zůstane pohromadě.
Na Štědrý den se také tradičně zavírají dveře sklepů a chlévů. Tímto způsobem se má zadržet štěstí, aby rodinu provázelo celý následující rok.
Večer na Štědrý den, před půlnoční mší, se mnoho kostelních zvonků v Česku rozezní. To je symbolické zvukové pozvání k půlnoční mši, kterou mnoho rodin navštěvuje jako součást vánočních tradic.
Jana Kantorová
