Unikátní tradice aneb jak se slaví masopust v pohraniční obci Strání
Vrcholem končící zimy jsou obvykle obchůzky bujarého průvodu všemožných maškar. Je ale pár obcí, které poslední den před Popeleční středou slaví jinak – tancem zvaným Pod šable.
Mekkou tohoto obřadního, výhradně mužského tance jsou tři obce v hornatém jihovýchodním cípu Zlínského kraje – Bystřice pod Lopeníkem, Komňa a Strání. Tady se poslední den masopustu, takzvaný fašank, skutečně slaví v úterý, den před Popeleční středou, která dříve věřícím zahajovala období čtyřicetidenního, až do Velikonoc trvajícího přísného půstu.
Obec patriotů
"Stráňané jsou na svou tradici hrdí a k jejímu dodržování vedou děti od nejútlejšího věku. V obci navíc fungují tři dospělé a dva dětské folklorní soubory. Na fašanku však tančí nejen členové souborů," říká Pavel Popelka, etnograf a iniciátor Festivalu masopustních tradic Fašank. Tímto slovem označují Stráňanstí i tanec Pod šable. Od něj je též odvozeno pojmenování tanečníků, jimž se tu říká fašančári. Skupinu pěti tanečníků s červenými dřevěnými "šablemi" tu vede gazda. Na rozdíl od nich netančí, pouze za doprovodu muzikantů zpívá fašankové písně. Když na kostele Povýšení svatého Kříže odbíjí poledne, schody k němu vedoucí jsou zcela zaplněné muži v krojích – fašank začíná. Odtud míří každá fašančárská skupina nejdřív ke Štrbákovci, prakticky jedinému zdejšímu domu, zachovanému v jinak již moderní obci, v místním lidovém stylu.
Tanec, který jinde nemá obdoby
Za zpěvu písně "Pod šable a pod obušky, my všecko bereme, aj plané hrušky,,," a jiných se tu tančí unikátní tanec, který asi nejvíc připomíná divadelní představení. Tématem písní jsou totiž zbojníci, kteří tady na Javorině kdysi žili, a jejich činy. Každá figura v něm má svůj význam a přesnou pozici v dramaturgii prověřené věky. Tanečníci klepou šavlemi o zem nebo jimi mávají nad hlavou. Poté každý uchopí konec zbraně toho předcházejícího a společně utvoří kruh. Jak plyne píseň, mění se i tanec. Jeho dalšími částmi je podlézání neboli horní brána a poté skákání ve stále spojeném kruhu. Se začátkem další písně se již přechází do tzv. hrkání, k němuž slouží kroužky připevněné ke každé "šabli". Následuje přeskakování, tedy dolní brána a další a další figury. Tancem a zpěvem zní celé Strání až do úterní půlnoci. Na závěr zábavy se obřadně pochová basa. Tímto aktem se veselé období masopustu uzavře.
Mečový tanec se podle Pavla Popelky tančil od pradávna a z jeho hlediska je choreograficky nejbohatším mečovým tancem v českých zemích. Jeho kořeny však už nikdo nedokáže popsat. Budete-li si chtít užít zdejší tradice, přijeďte se podívat na Festival masopustních tradic, který se zde koná od 17. do 21.února 2023.
- Zdroj článku
-
Venkov a styl