Přejít k hlavnímu obsahu
Tradice

Třináctý prosinec, tajuplný svátek svaté Lucie

Strašidelné báby s bílým obličejem nebo zobanem. Chodí dům od domu a oči mají všude. Není s nimi žádná legrace. A když, tak až po obchůzce.

Eva Všetíčková | 13. 12. 2022

Dnes se tento svátek slaví 13. prosince. Ještě před zavedením Gregoriánského kalendáře ale svátek Lucie připadal na den předcházející Vánocům. Právě proto se dodnes říká, že: "Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá..." ,  i když posunutím kalendáře tato pranostika úplně ztratila smysl.

Text: Tereza Pavcová

Info ikona
"Luce" – postavy, které obcházejí stavení v den svátku svaté Lucie v Horním Němčí, obci v Bílých Karpatech.

Pozor, Lucky jdou

Lucky strašily děti a mnohé dospělé, ale nejspíš taky trochu parodovaly vrchnost a její nesmyslná nařízení. V době renesance se totiž v některé dny během adventu nesmělo například drát peří a i to byla jedna z činností, na kterou Lucky v některých krajích dohlížely. Když zjistily, že hospodyně přece jenom drala, peří rozfoukaly anebo odnesly. Jinde zas zkoumaly, kdo se postil či jestli má hospodyně dostatečně naklizeno a obecně připomínaly, že do velkých oslav zbývá pouhý den. Někde chodila jedna, jinde dvě až tři Lucky. Nosily peroutku na úklid a jiné propriety. Po zavedení nového kalendáře vznikly i nové zvyky, a tak například ve Slezsku se každý z dvanácti dnů zbývajících do Vánoc odkládalo jedno poleno a zatopilo se jimi až po novém roce, což mělo dům ochránit před čarodějnicemi. Nejen proto hospodyně Lucky ve stavení vítaly a pokaždé jim věnovaly výslužku, která se po obchůzkách společně snědla, případně propila v hospodě. Z výhrůžné kontroly tak měla prospěch celá vesnice.

Info ikona
Svatá Lucie ve Švédském provedení

Oslava slunovratu

Ve Skandinávii vypadají oslavy svátku svaté Lucie úplně jinak. Mladé dívky ze svého středu zvolí jednu, která představuje Lucii. Ta si pak na hlavu nasadí věnec se zapálenými svícemi a vede zpívající průvod dívek, které nesou další svíce. Přivádí tak zpátky slunce. O svátku svaté Lucie, ale obecně během celého adventu se ve Švédsku jedí dozlatova upečené tzv. "Luciiny kočičky" (Lussekatter) – koláčky, jejichž zlatá barva láká slunce zpátky. Těsto se hodně podobá tomu, z něhož u nás pečeme velikonoční jidášky. Přísné tuzemské Lucie většinu z vás asi nenavštíví, Luciiny koláčky si však upéct můžete podle našeho receptu a připomenout si tak tento starodávný svátek související se slunovratem.

Info ikona
Luciiny kočičky – koláčky  zvané Lusekatter

Na přípravu Luciiných kočiček budete potřebovat:

  • 150g másla
  • 500ml mléka
  • 50g droždí
  • 1g šafránu (nebo kurkumy)
  • 250g tvarohu v kostce (ne z vaničky)
  • 100g krupicového cukru
  • 1/2 lžičky soli
  • asi 700g hladké mouky
  • 1 vejce, rozšlehané a med na potření

Jak na to:

1. V rendlíku rozpusťte máslo. K němu přilijte mléko a pak zahřejte na teplotu lidského těla. Do mísy rozdrobte droždí a přisypte šafrán. Směs zaliijte mlékem a dobře promíchejte. Přidejte tvaroh, cukr, sůl a postupně přisypávejte mouku tak, abyste mohli vypracovat vláčné těsto. To nechte kynout 30 až 40 minut.

2. Těsto ještě jednou prohněťte a pak rozdělte na 35 až 50 dílů. Vyválejte hádky a z nich tvarujte esíčka či jiné tvary. Klaďte je na plech s pečicím papírem.

3. Kočičky nechte zhruba 30 minut kynout. Pak je potřete prošlehaným vejcem a pečte při 180°C 8 až 10 minut, až lákavě zezlátnou. Dobrou chuť!

Zdroj článku
Marianne je i na sociálních sítích:

Související články

Tradice
Chléb, který chutná jako z dávných časů: Manželský pár z Kaplic vrací do pečení poctivost

Chléb, který chutná jako z dávných časů: Manželský pár z Kaplic vrací do pečení poctivost

Tradice
Nastal čas vytáhnout zimní kabát, praví pranostika na svatého Teodora

Nastal čas vytáhnout zimní kabát, praví pranostika na svatého Teodora

Tradice
Svátek svatého Martina je evropským díkůvzdáním: V některých zemích se koleduje, v Holandsku volí speciální Miss

Svátek svatého Martina je evropským díkůvzdáním: V některých zemích se koleduje, v Holandsku volí speciální Miss

Tradice
Svatý Šimon a Juda: Pranostiky, které ohlašují první mrazíky na Den české státnosti

Svatý Šimon a Juda: Pranostiky, které ohlašují první mrazíky na Den české státnosti

×
  • Marianne Venkov & styl
  • 899 Kč
  • ROČNÍ PŘEDPLATNÉ MARIANNE VENKOV A STYL + FORMY TESCOMA + DIGI VERZE ČASOPISU ZDARMA
  • obrázek magazínu ROČNÍ PŘEDPLATNÉ MARIANNE VENKOV A STYL + FORMY TESCOMA + DIGI VERZE ČASOPISU ZDARMA
  • Předplatit