Masopuste, masopuste, kolem mě holky pusťte. Možná vám je známé toto lidové pořekadlo, které vystihuje podstatu tradičního českého svátku. Masopust je totiž obdobím radosti, tance a průvodů kostýmů, vše provázené hudbou, a samozřejmě nechybí skvělé pokrmy, především oblíbená zabijačka a lahodné koblihy, a k tomu sklenička moravského nebo českého vína. Tyto veselé oslavy tradičně začínají na Tři krále (6. ledna) a vrcholí v Popeleční středu, která předchází 40 dnům postního období před Velikonocemi. Letos připadá datum Popeleční středy na 14. února.
Fašank, končiny, šibřinky, vostatky – všechny tyto pojmy označují Masopust, tedy dobu před začátkem půstu. Jeho alternativou ve světě je karneval. Během tohoto svátku se bavili naprosto všichni. Maškarní zábavy probíhaly na vesnicích i v panovnických dvorech. Oslavoval se život a svoboda, Slovani jím ještě vítali jaro a uctívali hojnost a plodnost.
Masopust v sobě zahrnuje i odkaz na pohanské tradice (magické praktiky) a také antiku – např. tzv. saturnálie, což byly obrovské slavnosti starověkých Římanů v období zimního slunovratu, kdy se uctíval Saturn. Během nich padaly jakákoliv pravidla a normy.
Jiným propojením s antikou je připomínka Baccha, jehož postava má důležité místo v masopustním průvodu. Bacchus byl totiž synem samotného Dia a představoval římského boha vína a hodování (v Řecku se jedná o Dionýsa). Víno, v České republice samozřejmě to moravské nebo české, má svou nezastupitelnou roli také na současných oslavách Masopustu. Perfektně doplňuje pochoutky ze zabijačky i tradiční trdelník a koblihy, k nimž se hodí spíše sladší vína.
„Zabijačka utáhne celou plejádu vín, záleží samozřejmě o jakém zpracování mluvíme. Kdybyste ale chtěli zjednodušení na jedno bílé a jedno červené, doporučuji Ryzlink vlašský a Frankovku. Obě odrůdy mají šťavnatou kyselinu, a proto se hodí k tučnějšímu vepřovému masu. Vlašák je nejlepší k jitrnicím, škvarkům, tlačence a ovaru, Frankovka pak k jelitům, polévce a ke guláši. U prejtu záleží na množství přidaného chleba či krve. Koblihy a trdelník pak vhodně doplní méně sladká Pálava či Moravský muškát,“ doporučuje národní sommelierka Klára Kollárová.
U nás máme štěstí, že pro pěstování révy vinné jsou perfektní podmínky. Přestože jsme poměrně malá země, nachází se u nás 6 vinařských podoblastí – Slovácká, Znojemská, Velkopavlovická, Mikulovská, Mělnická a Litoměřická. Každá z nich nabízí jedinečný terroir – místní klimatické a půdní podmínky a lokální vinařské postupy - díky němuž bude víno chuťově jedinečné. I proto moravská a česká vína získávají řady ocenění na mezinárodních soutěžích, a jsou tak skvělou volbou k jakékoliv oslavě života, jako masopust dozajista je.
Vraťme se ovšem ještě k postavě Bacchuse, která je velmi důležitá během masopustního průvodu plného hudby a tance. Cílem této tradice bylo obejít celou vesnici a žertovat na účet hospodářů. Ti jim „na oplátku“ věnovali něco k snědku – maso, koblihy, pálenku, pivo a víno. Průvod nakonec skončil v hospodě. A čím se tedy Bacchus vyznačoval? Svou dobrosrdečnou požitkářskou povahou. Jeho postavu nepřehlédnete – je oblečený v pestrých barvách a pěkný vycpaný. A samozřejmě rád popíjí a v průvodech u nás na venkově volí určitě víno moravské nebo české.
A jaké další masky nejspíše potkáte v masopustním průvodu a co symbolizují? Nebude chybět medvěd (síla a plodnost), smrtka (konečnost) či kobyla (2 lidi v kostýmu – ztělesnění hříchů vesnice). Další oblíbené masky jsou kat, ženich a nevěsta (v tu dobu bylo hodně svateb), Žid, Turci, cikánka, Slaměný či kominík nebo řada zvířat. Lidé, kteří si tyto kostýmy oblékli, věřili, že získají vlastnosti vybrané masky a přiblíží se tak přírodě.
Masopust plný nejen hudby a tance, ale také scének. Nejčastější hrou je ta s Bacchusem, kdy je na konci symbolicky popraven a pohřben. Oslavy jsou u konce a nastává období čtyřicetidenního půstu. Dát si ale skleničku dobrého vína z Moravy nebo Čech můžete i během něho.
Jana Kantorová, Vína z Moravy, vína z Čech
