Chaloupky putovaly do Přerova například z Chvalovic (na snímku vpředu) nebo z osady Draho u Chleb (na snímku vzadu).
Valašská dědina není mrtvý areál. Muzeum představuje přímo v terénu tradiční řemesla, zemědělství i lidové zvyky a obyčeje.
Spoluzakladatel muzea Bohumír Jaroněk byl významný malíř. Takto vypadá jeho vize budoucího areálu
Jedna z chalup, kterou lze obdivovat v areálu Veselý Kopec Muzea v přírodě Vysočina, sem byla přenesena z Herálce pod Žákovou horou. Na původní adrese stála od roku 1821 a vždy ji obývali drobní zemědělci.
Část českých a moravských skanzenů má otevřeno celoročně, jiné právě teď finišují s přípravami na start jarní sezony.
V Kouřimi stojí i unikátní celoroubená kovárna ze Starého Bydžova. Zachráněna byla roku 1976.
Do skanzenů se nestěhují pouze dřevěné, ale i zděné konstrukce. Na snímku nahoře je zachycen transfer zdiva z nepálených cihel do Přerova nad Labem.
Jeden z domů v Dřevěném městečku musel v roce 1972 projít kompletní rekonstrukcí.
V současnosti je v Přerově nad Labem instalováno devět starých chalup, sedm špýcharů, čtyři stodoly, kaplička a další drobná lidová architektura.
Unikátní polygonální stodola z roku 1680 se do areálu Veselý Kopec dostala roku 1972. Pochází ze Sádku u Poličky z roku 1680.
