Velikonoce jsou za dveřmi a mnozí z vás jistě budou barvit vajíčka. Přemýšleli jste ale někdy o tom, že barvy, které na ně používali naši předci, nebyly náhodné? Je to tak. Barvení velikonočních vajíček mělo svou symboliku.
Vajíčka k Velikonocům neodmyslitelně patří, přičemž jsou symbolem nového života i začátku. V současné době obvykle zdobíme vyfouknutá nebo uvařená. Naši předci většinou nechávali vajíčka na pomlázku syrová, aby neztratila svou kouzelnou moc, která měla být právě zdobením ještě umocněná. Rozhodně je nevyfukovali, protože prázdné vejce nebo jen kousek skořápky odkazovaly na smrt. Vajíčka zbavená obsahu se začala zdobit až v 19. století, a to pro dekorativní účely.
V minulosti mohla děvčata darovaným velikonočním vajíčkem chlapcům mnohé prozradit. Stačilo správně zvolit barvu...
Červená barva vyjadřovala lásku, život, radost, a dokonce měla chránit před nebezpečnými duchy. Na Třebíčsku se k červeně obarvenému vajíčku vztahoval zajímavý zvyk, kdy děvče jednomu z chlapců darovalo šátek s bílými vařenými vajíčky. Jen jedno bylo červené a mělo na sobě milostné verše v rozmarýnových věnečcích. Pokud na něm byl ale také koš nebo byly věnečky zubaté, pak chlapce děvčeti nutili rodiče.
Barvou, která se nejspíš záhy přidala k červené, byla žlutá. Ta je také nejblíže k legendě, kdy měla jistá hospodyně vařenými vejci pohostit Ježíše a apoštola Petra. Po jejich odchodu zjistila, že skořápky zezlátly, a tak potom rok co rok ve stejný den pocestným rozdávala vajíčka. Žlutá se nicméně vztahovala také ke slunci, medu, obilí a jaru. Podle některých zdrojů však mohla znamenat i odmítnutí obdarovaného.
Také zelená je barvou jara, růstu a mládí. Na velikonočních vajíčkách měla symbolizovat sympatie a oblibu. Modrá zase naději… snad na možnou lásku. Tato barva také měla chránit proti uhranutí.
Nejen barvy, ale také symboly byly pro zdobení velikonočních kraslic podstatné. Kříž, kruh a oheň, vykreslovaný jako trojúhelník, měly poskytovat ochranu. Srdce a hvězda zase znamenaly plodnost.
S vajíčky se potom prováděly různé magické úkony. Třeba na Valašsku lidé věřili, že od krtka na zahradě pomůžou svěcená velikonoční vejce poházená kolem krtinců. Na Moravě měl zase hospodář během první pastvy vařeným vejcem „obkoulet“ stádo, které nechce držet pohromadě, aby se krávy semkly.
Lidové tradice: původ lidových tradic, zvyky, pověry, pranostiky, říkadla a hry, Šottnerová Dagmar, www.muzeum-pribram.cz, www.milujivelikonoce.cz
