Svatý Ondřej je patronem nevěst a šťastných svateb: Dnešní Ondřejská noc slibuje poctivým sny, které se splní
Svátek svatého Ondřeje připadá na poslední listopadový den. Ondřejská noc z 29. na 30. listopadu patřila k nejdůležitějším věšteckým okamžikům celého roku, zejména v otázkách lásky a sňatků.
Ondřej byl rybářem, původem z Betsaidy v Galilei. Stal se jedním z prvních učedníků Ježíše Krista. Po Kristově ukřižování se vydal do Řecka, kde působil jako apoštol křesťanství. Podle legendy byl v roce 70 n. l. v řeckém Patrasu odsouzen k smrti ukřižováním na kříži ve tvaru písmene X. Svatý Ondřej je ochráncem rybářů (spolu se svým bratrem svatým Petrem) a obchodníků s rybami, sedláků a řezníků, provazníků a nosičů vody, ale především patronem nevěst a šťastných svateb.
Svatý Ondřej napověděl, jestli přijde vytoužený ženich
Ondřejská noc byla spojená především s věštěním. Ve velké míře se týkalo sňatků. Dívky například chodily nabrat dříví,které donesly do kuchyně a teprve pak spočítaly polena. Sudý počet ohlašoval, že ženich bude mládenec, lichý počet, že bude vdovec. Přesně o půlnoci chodily klepat na kurník a přitom volaly: „Kohoutku, kohoutku zakokrhej. Muže-li dostanu, vědět mi dej. Slepičky, vy nechte kokotání, nekazte mi, nekazte vdávání.“ Když se ozval kohout, dívka se měla do roku vdát. Pokud zakdákala slepice, žádná svatba na obzoru nebyla. Před spaním děvčata stoupala pravou nohou na postel a odříkávala: „Postýlko, postýlko, šlapu na tě, svaté Ondřejku, prosím tě: dé mně této noci viděti, co je mýmu srdcu némilejší!“ A svatý patron jim měl ve snu ukázat budoucího manžela. Dívky také zasazovaly 30. listopadu větvičku do květináče a každý den ji zalévaly vodou nabíranou do úst. Jestliže se větvička do 25. prosince zazelenala nebo rozkvetla, měly přijít brzké vdavky. Podobných obyčejů budoucích nevěst byla celá řada, některé stejné se štědrovečerními (například házení střevícem).
Ondřejská noc může přinést sny, které se splní
Věštění budoucnosti na svatého Ondřeje je zvyk velmi starý. Předpokládá se, že může souviset s pohanskými kulty, ochranou před zlem a vládou přicházející zimy. Obdobím, kdy se naši předkové například chodili do lesů a sadů prostřednictvím stromů radit s duchy. Na svatého Ondřeje tedy nevěštily výhradně jen vdavekchtivé dívky. I ostatní zajímal jejich osud. Kdo se chtěl dozvědět něco ze své budoucnosti, mohl v tento třeba navštívit bábu kořenářku, aby mu pověděla, co ho čeká další rok. Také se věřilo, že poctivým lidem sesílá svatý Ondřej krásné sny a že sny ze svatoondřejské noci se plní, je však třeba si je ihned po probuzení písemně zaznamenat. Předpovídaly se osobní osudy, ale například i úroda. A také počasí na další rok: „Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: Přeplyne-li, bude mokrý rok; zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.“
- Zdroj článku
-
autorský článek, muzeum-vyskovska.cz