Rtuť teploměru týden, co týden klesá. Přichází období četnějšího saunování, které Češi mají ve velké oblibě. Mnoho lidí má pochybnosti, zda je sauna vhodná i ty, kteří mají problémy s vysokým tlakem, cholesterolem či dalšími kardiovaskulárními problémy.
„Důležité je říct, že saunování má pro lidský organismus velmi pozitivní účinky. Kromě příjemného zážitku pomáhá i s uvolňováním dýchacích cest a má pozitivní účinky při lupénce či astmatu. Zároveň snižuje rizika cévních a kardiovaskulárních onemocnění, ale také neurokognitivních onemocnění (demence) či plicních onemocnění,“ říká internistka MUDr. Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě.
Saunování pomáhá snižovat bolesti hlavy a náchylnost k virovým onemocněním. Lékařské studie nasvědčují také tomu, že saunování snižuje riziko náhlé smrti i celkovou úmrtnost. Studie ukázala, že čím častěji její účastníci chodili do sauny, tím více u nich klesalo riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby. A to až o 18 %. Je ale nutné dodat, že prokázané účinky saunování studie se projevily u lidí, kteří navštěvovali saunu po dobu deseti let 3 až 7krát týdně.
Účinky sauny na organismus jsou podobné jako při mírné fyzické zátěži – například chůzi. Bylo zjištěno, že pravidelné saunování zlepšuje funkci výstelky cév, která pak dokáže svižněji a ve větším množství produkovat látky (oxid dusnatý), které naše cévy přirozeně rozšiřují. Je to taková cévní gymnastika. Cévy jsou pak pružnější, lépe se přizpůsobují pulsní vlně, a tím působí proti abnormálnímu zvýšení krevního tlaku.
Podle lékařky působí pravidelné saunování nejen na snížení krevního tlaku, ale zlepšuje i skladbu cirkulujících lipidových látek, cholesterolu a triacylglycerolů. Proto je vhodné i pro lidi s vysokých cholesterolem. Pacienti s vysokým krevním tlakem, který je dobře kompenzovaný léky, většinou snášejí saunování dobře. „Saunování může v některých případech do jisté míry kompenzovat pohybovou aktivitu, například u osob s mírně zvýšeným krevním tlakem a cholesterolem, které nemohou provádět fyzickou aktivitu, třeba kvůli pohybovým potížím. Nelze jej ale doporučit pacientům s neuspokojivě kompenzovaným krevním tlakem, těm, kteří mají zvýšenou tuhost cév a nikdy se pravidelně nesaunovali, ani těm, kteří trpí potížemi jako jsou například závratě,“ říká MUDr. Eva Kociánová.
Pravidelné chození do sauny je zdravé, ale lidé by ho neměli brát jako samoléčbu. Především jako formu léčby kardiovaskulárních nemocí. Pokud se takový člověk saunovat chce, měla by předcházet porada s lékařem, v jejímž rámci se domluví na zdravém postupu i s ohledem na léky, které užívá. Měl by se také s lékařem poradit, jak dlouho může v sauně být a jak často ji má navštěvovat.
Obecně lze jako bezpečnější variantu u kardiaků doporučit nižší teplotu sauny (okolo 80–85 stupňů), klasická finská sauna mívá až 100 stupňů. Důležité je naslouchat v sauně vlastnímu tělu, takže pokud člověk cítí, že je mu v sauně již nepříjemně, hůře se dýchá, či se mu začíná točit hlava, pak je čas odejít. Je dobré si v saně nesedat na horní místa, kde je větší teplo. Pokud to prostor dovolí, tak při saunování ležte, budete tak tělo oteplovat ve stejné intenzitě. „Po sauně je také důležité neskočit do bazénku s ledovou vodou, ale pozvolně se ochlazovat. Klidně jen chladným vzduchem nebo vlažnou sprchou. Saunování určitě není bezpečné pro pacienty trpící bolestmi na hrudi, po nedávném infarktu myokardu, se špatně kompenzovaným krevním tlakem, srdečním selháním, arytmiemi anebo významně zúženou aortální chlopní,“ dodává MUDr. Eva Kociánová z projektu Srdce v hlavě.
Venkov a styl, Srdce v hlavě, MUDr. Eva Kociánová
