Z rohu návsi v Prádle vítá příchozí hostinec U Baněčků, chvíli se v něm i učilo. On, škola ani sousední hospoda U Jandíků už nefungují, ale konzum, ten zůstal.
Text: MICHAELA ŠMERGLOVÁ
Ves nadšených pradlen? Ne! Pracovitých mnichů. „Ve zlatonosné Úslavě rýžovali z písku zlato. To se vypíralo, čistilo speciálními zábranami – bradly na řece. Od bradel vznikl zřejmě název Prádlo,“ míní Marie Bílková, zdejší patriotka i rodačka. Vypráví u mostku přes šumící říčku, která se stala osudnou Janu Nepomuckému, když... Ale postupně! Se sourozenci vyrůstala Marie v družstevním lihovaru na opačné straně obce. „Otec tam byl po válce správcem,“ ukazuje bývalá učitelka na dům, kde žili. Lihovar stojí dodnes, teď patří likérce Fernet Stock – Božkov. V dřevní minulosti náležel k rozlehlé tvrzi. Odsud chodila nejen jejich rodina do raně gotického kostela na druhé straně cesty. „Ač v místech založených církevním řádem a osvobozených americkou armádou, lidé tu po osmačtyřicátém inklinovali k levici. Kostel nebyl frekventovanou zastávkou,“ naznačí diplomaticky. Sama teď pomáhá svatostánek spravovat, finančně ho v nedávné minulosti podpořil i její mladší bratr. Ateismus sem skočil roku 1918; chudým tu církev moc nepomáhala, jen je úkolovala. Víra se přestala v rodinách předávat. Konečně, šlo o obec chalupníků, posléze kovorolníků. Léta je na velkostatku zaměstnával rod Auerspergů, a když šlechta dovládla, dostali místní bezzemci jejich stodoly, chlévy, stavení... Žádný boží dar!
Zajímavost:
Aktivní dáma Marie Bílková navazuje na předešlé kronikáře a mapuje čísla popisná v obci i s osudy obyvatel. „Vás nezajímá, kde žil cestář, který vyzvednul tu utopenou sochu Nepomuckého a odnesl ji na faru?“ usmívá se a přiznává, že ona je pátrácí typ.
„Maminka vzpomínala, že to tu vždy žilo. Jezdily povozy, venku chodili dospělí, běhaly děti. Teď? Škola ani školka už léta nefunguje, povozům odzvonilo, do kostela jdu občas já a hospoda není... Jsou ale lidé, kteří se snaží o oživení. Skvěle fungují hasiči a od roku 1918 sokolové. Hlavně nyní fotbalisté i nohejbalisté!“ naznačí francouzštinářka a češtinářka. Navíc se do Prádla a pod ně spadajících Novotník více stěhují mladí lidé. I ti jsou naděje. Konečně, dost se jich účastní stavění máje, tradičních oslav Velikonoc, sv. Martina s preludiem na varhany v kostele či vepřových hodů na návsi. Marii cestou zdraví každý, je tu kronikářka a Prádlo propaguje, kde jen může. „V kostele máme buližníkovou jeskyňku se sochou Panny Marie Lurdské. Koukneme se?“ připomene u svatostánku, jehož podoba se příliš nezměnila.
Zajímavosti:
Na 8,32 km2, jež Prádlo zaujímá, zná Marie řadu zajímavostí. Když se jde po silnici od kostela kolem fary, objeví se vpravo nenápadný dům č.p. 20. „Tady se narodil učitel Aloise Jiráska. Údajně!“ zvedá ukazovák bývalá gymnazijní profesorka. O pár metrů dál vlevo se stoprocentní jistotou komentuje bývalý mlýn: „Postavili jej a provozovali Englerovi.“ Z válcového mlýna se později dodával elektrický proud lihovaru, faře, třem hostincům, škole. „Do ní chodilo za první republiky dvě stě deset dětí, dnes školáci dojíždějí do Nepomuku,“ míří rukou na pět kilometrů vzdálené město a velí k další túře. „Pojďte, dáme Zájezek... Tady se v č.p. 27 narodil Vojtěch Klaus. Hádejte, čí dědeček?“ vrací se svižná dáma pomyslně za katedru. Ač vybavenost není v Prádle bůhvíjaká, mezi lesy je milo, což nesouvistí s tím, že tu prosperují tři výrobny likérů.
Zajímavosti:
Prádlo má i čestného občana! „Ve čtyřiačtyřicátem tady byl na Dubči sestřelen americký bombardér s jedenácti muži na palubě. Přežil jeden,“ popisuje Marie událost. Boční střelec seržant Raymond A. Noury skončil v německém táboře. „Po revoluci dva pánové z Prádla a Novotník na místě neštěstí hledali a mimo jiné našli identifikační štítky,“ uvádí Marie. A dál? Osmdesátiletý Noury byl prádelskými v USA nalezen a roku 2004 sem pozván na pietní akt! „Úžasný zážitek pro něj i pro nás. Musel se cítit jako generál. A právem! Úžasných věcí je v Prádle víc. Gloriet, býval tu poustevník....,“ uzavírá nechtě Marie. Musí! Jde večer na přednášku.
Zajímavosti:
Venkov a styl
