Noah (u nás zvaný Charvát), Isabella, Othello. Kdysi dočasná záchrana evropských vinařů, dnes odrůdy révy z profesionálního vinařství dávno vyhnané. Ale spousta zahrádkářů na ně nedá dopustit pro jejich houževnatost, atraktivitu a záplavu hroznů s příchutí lesních jahod.
Plody jsou krásnou a chutnou ozdobou podzimního stolu, ale dají se zpracovat i do výborných domácích moštů, šťáv nebo marmelád. Jen možnost napít se „Charváta“ z rukou vinaře je poměrně vzácná a tak trochu nelegální. Putování Noaha, Isabelly a Othella po světě začalo na počátku 19. století v USA, po neúspěších s pěstováním evropské vinné révy. Na startu nových odrůd stála selekce původních a velmi odolných amerických rév. Od začátku druhé poloviny 19. století začaly v USA a Kanadě vznikat první záměrně vytvářené hybridy, většinou mezidruhoví kříženci evropských a amerických druhů. Ve stejnou dobu začalo Evropu sužovat padlí révy a nové americké odrůdy se zdály být řešením. Kvalita z nich vyrobeného vína ovšem neodpovídala evropským nárokům.
„O patnáct let později, v roce 1860, byla v Evropě objevena mšička révokaz. Ta začala likvidovat evropské vinice směrem od západu k východu a od jihu k severu. Delší dobu trvalo, než se vinaři dohodli na správném postupu, zkoušeli kdeco, ale nic pořádně nefungovalo, až štěpování ušlechtilé révy vinné na podnože z amerických druhů révy a jejich křížence," uvádí Jiří Sedlo z odborné poradenské skupiny při Svazu vinařů ČR. Původní americké hybridy byly ovšem plodnější. Morové rány evropské révy dovršila invaze révové plísně. A i proti ní byly „americké“ vinohrady mnohem odolnější. Jejich masové rozšiřování však začalo ohrožovat kvalitu evropských vín.
Kalamity nakonec pominuly. Zažehnalo je štěpování evropských odrůd na odolné podnože a zvyšování jejich odolnosti vůči padlí a plísni křížením s americkými a asijskými druhy. A tak se Charvát, Isabella, Othello a další někdejší zachránci stali nežádoucími. Vinařské státy se od druhého desetiletí dvacátého století začaly předhánět v opatřeních a zákazech, týkajících se profesionální produkce vína z těchto hybridů i jejich pěstování. Na území současné ČR vyšel zákaz relativně pozdě, a to protektorátní vyhláškou v květnu 1941. Opatření ovšem nedopadlo na úrodnou půdu a během okupace se americké hybridy dokonce ještě dále rozšířily. V poválečném Československu pak zákaz vydala v roce 1949 nová vyhláška ministerstva zemědělství. V současnosti platí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) z roku 2013 pro všechny členské státy zákaz pěstování odrůd Charvát (Noah), Othello, Isabella, Jacquez, Clinton a Herbemont.
V mnohých zahradách tyto oficiálně zapovězené druhy révy žijí dál. Nádherně zdobí pergoly a zdi, fungují jako okouzlující přírodní „paravány“ pro dostatek soukromí nebo stín. Plodí hrozny, jejichž speciální jemně kořeněná a jahůdková chuť má stále dost příznivců. Jen řada z nich netuší, že pěstují a sklízejí „zakázané ovoce“ se zajímavou historií.
PIWI International
