Plody jsou krásnou a chutnou ozdobou podzimního stolu, ale dají se zpracovat i do výborných domácích moštů, šťáv nebo marmelád. Jen možnost napít se „Charváta“ z rukou vinaře je poměrně vzácná a tak trochu nelegální. Putování Noaha, Isabelly a Othella po světě začalo na počátku 19. století v USA, po neúspěších s pěstováním evropské vinné révy. Na startu nových odrůd stála selekce původních a velmi odolných amerických rév. Od začátku druhé poloviny 19. století začaly v USA a Kanadě vznikat první záměrně vytvářené hybridy, většinou mezidruhoví kříženci evropských a amerických druhů. Ve stejnou dobu začalo Evropu sužovat padlí révy a nové americké odrůdy se zdály být řešením. Kvalita z nich vyrobeného vína ovšem neodpovídala evropským nárokům.
„O patnáct let později, v roce 1860, byla v Evropě objevena mšička révokaz. Ta začala likvidovat evropské vinice směrem od západu k východu a od jihu k severu. Delší dobu trvalo, než se vinaři dohodli na správném postupu, zkoušeli kdeco, ale nic pořádně nefungovalo, až štěpování ušlechtilé révy vinné na podnože z amerických druhů révy a jejich křížence," uvádí Jiří Sedlo z odborné poradenské skupiny při Svazu vinařů ČR. Původní americké hybridy byly ovšem plodnější. Morové rány evropské révy dovršila invaze révové plísně. A i proti ní byly „americké“ vinohrady mnohem odolnější. Jejich masové rozšiřování však začalo ohrožovat kvalitu evropských vín.