Možná je máte na zahradě: Hrozny s příchutí jahod a zákazů

Plody jsou krásnou a chutnou ozdobou podzimního stolu, ale dají se zpracovat i do výborných domácích moštů, šťáv nebo marmelád. Jen možnost napít se „Charváta“ z rukou vinaře je poměrně vzácná a tak trochu nelegální.  Putování Noaha, Isabelly a Othella po světě začalo na počátku 19. století v USA, po neúspěších s pěstováním evropské vinné révy. Na startu nových odrůd stála selekce původních a velmi odolných amerických rév. Od začátku druhé poloviny 19. století začaly v USA a Kanadě vznikat první záměrně vytvářené hybridy, většinou mezidruhoví kříženci evropských a amerických druhů. Ve stejnou dobu začalo Evropu sužovat padlí révy a nové americké odrůdy se zdály být řešením. Kvalita z nich vyrobeného vína ovšem neodpovídala evropským nárokům.
 „O patnáct let později, v roce 1860, byla v Evropě objevena mšička révokaz. Ta začala likvidovat evropské vinice směrem od západu k východu a od jihu k severu. Delší dobu trvalo, než se vinaři dohodli na správném postupu, zkoušeli kdeco, ale nic pořádně nefungovalo, až štěpování ušlechtilé révy vinné na podnože z amerických druhů révy a jejich křížence," uvádí Jiří Sedlo z odborné poradenské skupiny při Svazu vinařů ČR.  Původní americké hybridy byly ovšem plodnější. Morové rány evropské révy dovršila invaze révové plísně. A i proti ní byly „americké“ vinohrady mnohem odolnější. Jejich masové rozšiřování však začalo ohrožovat kvalitu evropských vín.

Ze zachránců nežádoucí vetřelci

Kalamity nakonec pominuly. Zažehnalo je štěpování evropských odrůd na odolné podnože a zvyšování jejich odolnosti vůči padlí a plísni křížením s americkými a asijskými druhy. A tak se Charvát, Isabella, Othello a další někdejší zachránci stali nežádoucími. Vinařské státy se od druhého desetiletí dvacátého století začaly předhánět v opatřeních a zákazech, týkajících se profesionální produkce vína z těchto hybridů i jejich pěstování. Na území současné ČR vyšel zákaz relativně pozdě, a to protektorátní vyhláškou v květnu 1941. Opatření ovšem nedopadlo na úrodnou půdu a během okupace se americké hybridy dokonce ještě dále rozšířily. V poválečném Československu pak zákaz vydala v roce 1949 nová vyhláška ministerstva zemědělství. V současnosti platí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) z roku 2013 pro všechny členské státy zákaz pěstování odrůd Charvát (Noah), Othello, Isabella, Jacquez, Clinton a Herbemont.
 V mnohých zahradách tyto oficiálně zapovězené druhy révy žijí dál. Nádherně zdobí pergoly a zdi, fungují jako okouzlující přírodní „paravány“ pro dostatek soukromí nebo stín.  Plodí hrozny, jejichž speciální jemně kořeněná a jahůdková chuť má stále dost příznivců. Jen řada z nich netuší, že pěstují a sklízejí „zakázané ovoce“ se zajímavou historií.