Kvíz: Červenec plný pranostik. Víte, kdo byla Anna, která přináší chladna z rána?

Pole zlátnou, ovoce dozrává a my odpočíváme na dovolených i poznáváme nová místa na výletech. Naši předci však měli úplně jiné léto, plné náročné práce, jíž si zajišťovali obživu na celý rok. A protože na rozdíl od nás nedisponovali moderními technologiemi, které jsou schopné předpovědět počasí, brali ohledy na pranostiky.

Například na svatého Prokopa, 4. července, se říkalo: Déšť na Prokopa – zmokne každá kopa. Na Markétu, 13. dne v měsíci, se zase prorokovalo, že když prší, ořechy ze stromu srší.

Další známé pranostiky pak byly následující:

• O svatém Kamilu slunce má největší sílu.
• Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
• Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.
• Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.
• Do Jakuba zelíčko - po Jakubu zelí.
• Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
• Pěkný den před svatým Jakubem slibuje dobré žně.
• Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy.
• S které strany sv. Jakub fouká, v té straně bude drahá mouka.
• Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy.
• Jakub načeše, Anna napeče.

Svatý Jáchym si dceru vymodlil

Nejznámější červencovou pranostikou je ovšem Svatá Anna, chladna z rána. Podle legend měli být Anna a Jáchym rodiči Panny Marie. Působili společně jako pastýři a svým výdělkem pomáhali druhým. 

Dlouho toužili po dítěti, ale tohoto požehnání se páru nedostávalo. Až když Jáchym odešel do pouště, kde se čtyřicet dní modlil a postil, anděl mu slíbil, že se jim narodí potomek. A tak se také stalo, Anna přivedla na svět Marii. O spoustu let později, v roce 1584 papež Řehoř XIII. stanovil, že 26. července bude dnem svaté Anny. V tu dobu skutečně k ochlazování dochází, protože se už prodlužují noci.