Kdysi měly dožínky důležitý význam. Mnohé symboly a rituály už jsou ovšem zapomenuty

Dříve se s kosením obilí začínalo později než v teď, obvykle okolo svátku svaté Markéty, který spadá na 13. července, nebo dokonce až v srpnu. Když potom byly práce hotové a obilí bezpečně sklizeno, mohla začít slavnost. Nutné je podotknout, že dožínky neměly jednotnou podobu a, jak už to tak bývalo u všech tradic, lišily se například v jednotlivých regionech.

Poslední snop odjel z pole se slávou

Obilí se během žní vázalo do snopů, přičemž první a poslední se za pohanských dob věnovaly bohům. Druhý z nich dokonce dostával název –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ někde žebrák, jinde nevěsta, dědek nebo bába. Tento snop se dočkal speciálního zacházení, protože byl oblečen a ozdoben květinami a pentličkami. Potom ho posadili na vůz a vydal se na cestu z pole.

Družičky nesly dožínkový věnec, nejdůležitější symbol dožínek, jenž byl uvit z posledních sklizených klasů, květin a pentlí. Za nimi šli v průvodu ostatní účastníci – vyšňoření v místních krojích. Došli ke stavení hospodáře, přičemž zpívali a recitovali, aby oslavili úrodu i práci.

Hody, radost a poděkování

Tato událost se samozřejmě neobešla bez veselé muziky a dobrého jídla i pití. Lidové kapely hrály tradiční písně a lidé tančili do pozdních hodin. Tance přitom byly nejen formou zábavy, ale také způsobem, jak vyjádřit vděčnost a radost. Podávaly se koláče, vdolky, buchty, pokrmy z masa, pivo teklo proudem.

Dnes už je to jinak, ale…

Moderní dožínky se od těch tradičních liší, přesto jde o příjemnou veřejnou akci, která je zajímavá pro tuzemské obyvatele i turisty. Konají se farmářské trhy, výstavy zemědělské techniky, ukázky řemesel a soutěže… a ani v současnosti nechybí různé dobroty. Podívejte se tedy na internet, kdy a kde se ve vašem okolí, nebo v místě, kam byste se vydali na výlet, konají dožínky. Jistě vás tato slavnost potěší.