Jaké máme nejvýznamnější tradice?
Jedna z nejvýznamnějších tradic jsou Vánoce. Kde celý dům září vánočními ozdobami a všude se line vůně čerstvě upečeného cukroví. Vánoční stromek nás vítá svým kouzelným vzhledem, zatímco se těšíme na štědrovečerní večeři s kaprem nebo řízkem a bramborovým salátem. Mezi nejtradičnější vánoční zvyky patří i lití olova, pouštění lodiček ze skořápek ořechů a krájení jablíčka, které má předpovědět zdraví a štěstí v nadcházejícím roce. Velikonoce jsou svátky spojené s příchodem jara, novým životem a celkovou očistou. Mezi tradiční české zvyky patří malování kraslic, pečení beránka, pletení pomlázky a koledování na Velikonoční pondělí. Pomlázka symbolizuje zdraví a svěžest, a malovaná vajíčka jsou symbolem plodnosti a života. Jestlipak byly děti hodné? Další tradici přináší Mikuláš, který spolu s andělem a čertem obchází dům od domu, aby odměnil poslušné děti a zlobivé trochu napomenul. Tento zvyk je velmi oblíbený u těch nejmenších, které těší se na sladkosti, ale zároveň s respektem hledí na čerta, kterého se často trochu bojí. Na Filipojakubskou noc, tedy 30. dubna, si dávejte pozor na čarodějnice! Po celé zemi se zapalují velké ohně, které mají chránit před zlými silami. Tento starý pohanský zvyk je dnes spíše veselou oslavou příchodu jara, často doprovázenou opékáním špekáčků, tancem a společným setkáním s přáteli. Kdo by neměl rád dožínky, starobylou tradici oslavující ukončení sklizně? Dnes jsou dožínky především záležitostí zemědělských regionů, kde se na počest úspěšné úrody pořádají slavnostní průvody, hostiny a další společenské akce, které propojují místní komunity a připomínají význam tvrdé práce na polích. Nesmíme zapomenout na vinobraní, jenž je oslavou sklizně hroznů, která probíhá na přelomu září a října. Tato tradice sahá až do dávných dob, kdy lidé slavili úspěšnou sklizeň a hojnost vína.