V polovině šestého měsíce každého roku nastává rybářům lovícím dravé ryby velký den – 16. června končí doba hájení, smí se jít na dravce! Které rybí druhy mezi ně patří?
Text: HELENA POKORNÁ HLADÍKOVÁ
Bezmála sedmdesát druhů sladkovodních ryb žije ve vodách na území naší republiky; většina z nich je všežravých a nedravých. Neznamená to ale, že by masožraví draví jedinci nebyli zajímaví, právě naopak. Patří totiž mezi ně přeborníci ve vzhledu, ovšem i chutnosti masa. A sportovní rybáři se předhánějí, aby dravci figurovali mezi jejich trofejemi.
V tekoucích i stojatých vodách se zabydlel okoun říční. Ryba s výborným zrakem, tmavými pruhy na bocích a červeně zbarvenými ploutvemi není v porovnání s ostatními dravci zrovna obr, dorůstá maximálně 50 cm do délky. Na kráse, bojovnosti a také lahodné chuti jejího masa jí to však neubírá. Jde o jednu z našich nejhezčích ryb, s níž si tuze rád zabojuje nejeden rybář. Dostat ji může nejčastěji na žížaly nebo moučné červy, z rybolovných technik funguje jednoznačně přívlač. Pozor se pak jen musí dát na okounovy ostré skřele a pichlavou hřbetní ploutev. Jak sebou při vylovení mrská, člověka snadno poraní. Okoun žije v hejnech a v nich také napadá menší, slabé nebo poraněné ryby. Nezastaví se ani před jedinci vlastního druhu...
Jeho maso je velmi chutné, s minimem kostí. Za nejlepší způsob, jak ho v kuchyni upravit, se mohou považovat filety posypané kmínem, sladkou paprikou a opražené na troše másla v pánvi. Lahůdkou jsou také křupavé grundle neboli malí pražení okounci. Při jejich lovení je však zapotřebí dodržet velikost minimálně 15 cm, okoun totiž patří k rybám s určenou lovnou mírou.
Nepříliš vzhlednou (s mírně naštvaným výrazem), zato velmi bojovnou rybou je bolen dravý. Jediný dravec v čeledi kaprovitých ryb, k nimž se řadí například cejn velký, lín obecný, parma obecná a samozřejmě také kapr obecný. I u bolena zákon stanovuje nejmenší lovnou míru, která činí 40 cm. Do mnoha rybářských revírů byl vysazen proto, že dokáže účinně redukovat stav přemnožených plevelných, nedravých i těch dravých ryb. Druhotným efektem se mnohde – zejména na vodních nádržích – stalo jeho vlastní přemnožení...
Mít na prutě bolena je skvělý zážitek, o to lepší, když vítězí rybář a udatného bolena zdolá, což nebývá snadné. Dobře to jde hlavně přívlačí, osvědčil se rovněž lov na nástražnou rybičku. Pokud ale jde o kvalitu masa, v tom ohledu takovou odměnou bolen není. Obsahuje hodně kostí a drobných kůstek, které se dají těžko vypreparovat. Mnozí popisují bolení maso jako blátivé, jiní na něj ovšem nedají dopustit. Inu, proti gustu... Bolen se zkrátka musí umět dobře připravit. Ať už v celku, nebo jeho maso důkladně rozemlít na karbanátky, rybí pomazánku, falešný kaviár a podobné lahůdky. Speciální příměsi i koření už masu správnou chuť jistě dodají.
To candát obecný, jedna z nejrozšířenějších dravých ryb nejen u nás, ale i v zahraničí, je svou chutí opravdu delikatesa. Tuhle ušlechtilou rybu lze chytit takřka všude, snad jen v arktickém pásu by šlo spíše o velkou náhodu. I přes hojné počty nejde u nás o druh původní, vysazen byl uměle. Jeho tělo pokrývají drobné šupiny, které se dobře škrábou. Zajímavé je jejich zbarvení; na horní polovině těla mají tmavší barvu, vespod světlejší. Díky tomu je candát ve vodě dobře maskovaný a může lovit ze zálohy, především v hloubkách, což s oblibou dělá. Ač jde o skvělého lovce a stoprocentního dravce, platí za rybu choulostivou. Už krátký nedostatek kyslíku mu činí potíže, ještě horší je to při dlouhodobější manipulaci, například ve snaze vyprostit mu háček z tlamy. Při vypouštění zpět do vody se proto doporučuje pustit candáta hlavou kolmo dolů, aby do žaber co nejrychleji vnikla voda a rybě se dostalo kyslíku. Pro lahodné maso se považuje za ceněný úlovek. Na candáta se též vztahuje hájení, lze ho začít lovit až v půli června, a ponechat si lze pouze kusy dosahující minimálně 50 centimetrů.
Venkov a styl
