Od přadleny přes tkaní po paličkování. Tahle řemesla jsou už jen ozvěnou minulosti

Kolovratu předcházelo vřeteno a přeslice, přičemž ženy předly například z ovčí vlny. Ta se po ostříhání ovce musela vyprášit a upravit kramplováním, což je česání pomocí speciálních kartáčů. Vlna pak byla rozvolněná, čímž vzniklo rouno, které bylo předeno na vlněnou přízi.

Některé typy kolovrátků hospodyně poháněla šlapkou, přičemž levou rukou roztahovala vlákna do požadované síly, která záležela na jejím rozhodnutí. Pravou pak hotovou přízi stáčela na cívku. 

A byla látka…

Vlákno se následně používalo ke tkaní na stavech, na nichž docházelo ke křížení soustav nití, aby vznikla látka nebo třeba koberec. Stavů přitom existovalo hned několik druhů a samozřejmě se postupem let vyvíjely. Dvoulisové sloužily pro výrobu hrubších materiálů, čtyřlisové už zvládly i vzory. Profesionálové pak používali osmi a více lisové, přičemž tkaní bylo hlavně mužskou záležitostí.

Paličkovaná krajka si získala oblibu

Neméně zajímavou disciplínou je paličkování, při němž vznikala krajka s různými vzory. Zdobily se jí kroje, oděvy i domácí textilie. 

Paličkování se rozvinulo v 16. století v Itálii, Španělsku a Nizozemí, přičemž se techniky lišily v závislosti na regionech. U nás je podstatné město Vamberk, kam se přistěhovala šlechtična a vdova Magdalena Grambová, která se paličkováním zabývala. Díky ní se toto řemeslo rozšířilo po okolí a přineslo lidem přivýdělek. Tradice krajkářství na Vamberecku je v současné době dokonce zapsaná na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Ve Vamberku sídlí muzeum krajky i krajkářská škola. 

Složitý postup s nádherným výsledkem

Použitých nití, které se kroutí a kříží mezi sebou, mohou být až stovky. Příze je přitom navinutá na různě velké a tvarované paličky a zachytává se špendlíky na speciálním polštářku s připevněným papírem, na němž je vzor, jaký má vzniknout.

Pokud si chcete paličkování osvojit, pak budete muset zvládnout několik prvků vazební techniky, mezi něž patří křížení, kroucení, polohod, kdy se kroutí i kříží najednou, a hod, což je spojení dvou polohodů. A k tomu ještě přičtěte druhy vazeb, jichž je pět. Že to zní složitě? Nejen zní… Nahlédněte někdy pod ruce někomu, kdo paličkuje, a bude se vám zdát, že jen bezmyšlenkovitě přehazuje paličky mezi sebou. Jenže opak je pravdou, každý tah je dobře promyšlen, což dokazuje vznikající krajka.