Připravte se, od pátku sčítáme: Zapojit se do stále oblíbenější Ptačí hodinky je jednoduché, zábavné a prospěšné

Ve dnech 10. – 12. ledna máme všichni možnost účastnit se již sedmého ročníku ornitologického projektu Ptačí hodinka, dlouhodobý program občanské vědy, pomocí kterého chtějí odborníci zjistit více o chování ptáků přezimujících v Česku. Do loňského ročníku se zapojilo rekordních 35 tisíc lidí, kteří pozorovali téměř 800 opeřenců. Akci organizuje Česká společnost ornitologická ve spolupráci ornitologickými společnostmi Slovenska, Rakouska, Bavorska, Švýcarska a Srbska. Díky jednotné metodice je možné výsledky porovnávat i přeshraničně. Nekorunovanou královnou českých krmítek je dlouhodobě sýkora koňadra, která zatím pokaždé obsadila v počtu pozorování první příčku. Kromě běžných zimujících druhů, jako jsou právě koňadry, kosi nebo zvonci, se mohou lidé stále častěji setkat také například s rehky domácími či špačky, kteří běžně tráví zimu ve Středomoří. V důsledku změny klimatu stále více jedinců dříve tažných druhů přečkává zimu u nás.

Jak se zapojit do sčítání ptáků

„Zúčastnit se může opravdu každý. Stačí, když si kdykoli od pátku do neděle vyhradíme hodinu času na pozorování. Druhy, které vidíme, pak zaznamenáme do online formuláře na ptacihodinka.cz,“ vysvětluje Filip Tuháček, koordinátor Ptačí hodinky z ČSO. Při sčítání je důležité započítat vždy nejvyšší prokazatelný počet jedinců daného druhu, který se objeví v našem zorném poli. „Vidíme například nejprve dva vrabce polní, za chvíli je jich tam pět a po chvíli už jen jeden? Zapišme si u vrabce pětku jako nejvyšší počet pozorovaný v jeden okamžik. Tím se vyhneme tomu, že bychom nějakého ptáka započítali dvakrát,“ dodává Tuháček. Občas se může stát, že se během 60 minut vyhrazených pro sčítání neobjeví žádný pták. Filip Tuháček nabádá, aby se i takováto pozorování lidé neostýchali odeslat. „Tato data jsou pro nás velmi cenná. Ptačí hodinka není soutěž, kdo zaznamená nejvíce druhů, ale vědecký výzkum, a tak je důležité vědět třeba i to, že se někde v určitý čas žádní ptáci nevyskytují.“ Všichni účastníci letošního ročníku Ptačí hodinky navíc mají šanci vyhrát některou z tematických cen. Součástí losování bude každý účastník, který na konci sčítacího formuláře zaškrtne, že se soutěže chce zúčastnit a vyplní své kontaktní údaje.

Fanoušky sčítání jsou celé rodiny i kolektivy

Ptačí hodinky se běžně účastní celé rodiny, ale i školní kolektivy nebo přírodovědné kroužky. „Jen loni se díky zapojení veřejnosti podařilo získat data o 800 tisících ptáků. Díky tomu můžeme sledovat, jak se mění početnost a chování u našich přezimujících druhů,“ vysvětluje přínos sčítání Filip Tuháček. „Například loni jsme zaznamenali významný nárůst početnosti červenky obecné nebo kosa černého. Kromě toho se objevilo i pár jedinců výjimečně zimujících druhů, jejichž většinová populace odlétá zimovat do Středomoří. Zaznamenali jsme například 139 rehků domácích, ale i holuby hřivnáče, konipasy bílé či pěnice černohlavé,“ jmenuje Tuháček výčet druhů, u kterých čím dál častěji mírnější zimy ovlivňují jejich rozhodnutí, zda se vydat na dlouhou cestu do Středomoří nebo zariskovat a strávit zimu v Česku. „Jedním z druhů, které blíže sledujeme, je rehek domácí, pták roku 2024. Kromě ptačí hodinky se tak lidé mohou zapojit i do zimního mapování rehků,“ nabádá Tuháček k další dobrovolné aktivitě.

Jak nalákat na krmítko co nejvíce ptačích druhů?

Podle Dity Hořákové z ČSO platí jednoduchá poučka: „Čím pestřejší stravu ptákům nabídneme, tím více druhů se nám podaří přilákat. Nejvíce osvědčeným typem potravy pro ptáky na krmítku jsou semena slunečnice. Přivítají také vlašské ořechy či jablka.“ Důrazně však varuje před podáváním nevhodné potravy. „Do krmítka rozhodně nepatří plesnivé či jinak zkažené krmivo. Ptákům také nikdy nenabízíme cukroví, slané anebo kořeněné zbytky z naší kuchyně.“ Dalším nešvarem jsou podle Hořákové umělohmotné síťky, ve kterých se prodávají lojové koule, a které lidé často zavěšují na větve stromů. „Dělají to v dobré víře, ale často pak už síťky neseberou, takže tu visí klidně několik měsíců. Jednak je to zbytečný plast, do kterého se ptáci mohou zamotat a jednak, pokud spadnou, je mohou spolknout psi, ježci či jiní savci,“ upozorňuje Hořáková a dodává, aby kromě krmení nezapomněli lidé nabídnout ptákům také pítko s vodou.

Stále platné pozornění: Pozor na krmítkovou nákazu!

Občas se stane, že lidé zaznamenají na krmítku nezvykle načepýřeného, malátného či jinak nemocně vypadajícího ptáka. „Pokud se na krmítku objeví takovýto jedinec, je velice pravděpodobné, že trpí trichomonózou, které se také přezdívá krmítková nákaza. Na člověka není přenosná, ale pro drobné ptactvo bývá smrtelná,“ varuje Dita Hořáková. Co tedy v takové situaci dělat? Dita Hořáková upozorňuje, že pokud pozorujeme na krmítku a v okolí viditelně nemocné nebo dokonce uhynulé ptáky, je třeba okamžitě krmení přerušit, toto krmivo vyhodit, krmítko vydezinfikovat a nechat řádně vyschnout nebo vymrznout. Znovu můžeme krmit nejdříve po 14 dnech. „Je rozhodně lepší nutit ptáky hledat si přirozenou potravu na větším území než je vystavovat smrtelnému nebezpečí na plném krmítku,“ dodává.