Nejen šála, čepice a teplý svetr umějí člověka v zimě zahřát. Dokáže to i řada druhů koření. Vnitřně prohřejí, mají léčivé účinky, a při tom všem ještě neodolatelně provoní domov!
Připravila: MONIKA OTMAROVÁ
Doslova léčivé poklady ukrývají některé kořenky vyrovnané v kuchyních. Z fádního pokrmu vykouzlí voňavý a chuťový zážitek, navíc dokážou posílit zdraví, ulevit od bolesti... Koření totiž neposkytuje pouze vůni, chuť a pozitivní vliv na zažívání. Je typem rostliny, jež v sobě skrývá obrovskou moc. Znaly ji už naše prababičky, a nemusely být zrovna vyhlášené kořenářky. Dobře věděly, které koření použít jako dezinfekční prostředek, které proti bacilům i které pomůže uklidnit třeba rozjitřené nervy.
Co je potřeba: zázvor, med
Příprava:
1. Kousek zázvoru dlouhý asi jako prst oloupejte, nakrájejte na tenké plátky a zalijte vroucí vodou.
2. Nechte louhovat 5 minut a přeceďte. Čaj můžete vylepšit medem.
Užívání: Při nachlazení i jako účinná prevence.
V zázvoru je tolik štiplavosti, že dokáže rychle prohřát celé tělo, zároveň urychlit metabolismus. Jeho účinky jsou antiseptické a protizánětlivé, obsahuje látky, které se osvědčily v boji proti různým virům a bakteriím. Zázvor se však doporučuje nejen v chřipkové sezoně. Pomáhá i tehdy, když zlobí zažívání či se dostavuje nevolnost, třeba ta při cestování. Dobře totiž dezinfikuje zažívací trakt a kýženou úlevu poskytne už obyčejné žvýkání čerstvého závoru, případně zázvorových bonbonů. Je-li času více nebo dotyčného například bolí zuby, doporučuje se bolestivé místo namazat kašičkou ze sušeného (v horké vodě rozmíchaného) zázvoru. Jako u všeho, i tady platí, že nic se nemá přehánět. Neřízená konzumace zázvoru od rána do večera dokáže narušit termoregulaci a člověk může častěji pociťovat zimu a chlad. Pozor, zázvor není moc vhodný pro diabetiky a ty, kdo mají problémy s vyšším tlakem.
A další koření, které zahřívá při prochladnutí a je spjato s vánočními vůněmi? Skořice! Tedy sušená vnitřní kůra dvou až tříletých větviček skořicovníku cejlonského nebo čínského. Čím se liší? Ta z Cejlonu je hladká, tenká, světle žlutohnědá a svinutá
ve dvou trubičkách. Skořice pocházející z Číny je sušením svinutá do jedné hrubé, silné, tmavě červenohnědé trubičky. V Číně se strom skořicovníku pěstuje už několik tisíc let, skořici jako užitečný všelék ale dobře znali už ve starém Římě. Právě tam vzniklo úsloví „Divím se, že ten člověk umírá, který skořici často požívá“. Při prochladnutí je radno pít čaj se skořicí v kombinaci s hřebíčkem, pepřem či se zázvorem. Skořice je vhodná také při problémech s nadýmáním, působí proti křečím v žaludku či střevech. Ocení ji rovněž diabetici, protože jim umožňuje lépe trávit sladká jídla. Je-li ve sladkém dezertu skořice, cukr v krvi se nezvedá, ale paradoxně má tendenci „jít dolů“. Skořice neupravuje pouze hladinu cukru v krvi, pomáhá rovněž při problémech s močovými funkcemi, od bolestivé menstruace i s potížemi v období menopauzy. Odvar ze skořice pomůže jako dezinfekce při říznutí, vosím bodnutí či proti zanícení rány.
Tip redakce:
Staří Egypťané používali skořici jako parfém při procesu balzamování. Římané taktéž, ale s cílem maskovat zápach při pohřbívání žehem.
Krásnější koření snad není. Badyán neboli „čínský anýz“, jak je zván dle své domoviny, se coby koření i lék používá už tisíce let. Pomáhá při nachlazení, zánětech v krku a one- mocnění dýchacích cest, proto bývá součástí sirupů proti kašli. Posiluje také organismus, zlepšuje spánek a odstraňuje křeče z nadýmání. Badyán má antibakteriální účinky, tudíž se tinktura používá jako přírodní antibiotikum. A žvýkání kousku badyánu navíc krásně osvěží dech.
Co je potřeba: vrchovatá lžíce badyánových hvězdiček, 200ml 60% lihu
Příprava:
1. Badyán zalijte lihem a nechte dva týdny macerovat.
2. Každý den několikrát důkladně protřepejte. Posléze sceďte.
Užívání: Při nachlazení, zánětech v krku a onemocnění dýchacích cest 3x denně 15 kapek do sklenice vody nebo čaje po dobu 10–14 dnů.
Hřebíček pochází z Moluckých ostrovů v Indonésii, v obecnou známost vstoupil v Evropě už v 16. století a z kuchyně si brzy našel cestu do lidového léčitelství. Naši předci rychle poznali, že hřebíček (de facto sušený kalich s poupětem hřebíčkovce) je dobré cucat při bolestech v krku či z něj vyrábět výluh pro vyplachování ústní dutiny. Hřebíček má totiž mimořádné dezinfekční a místně znecitlivující účinky, jeho silice tlumí citlivost i bolestivost zubního nervu. Není divu, že je častou přísadou v mnoha zubních pastách a ústních vodách. Hojně jej obsahují i protirevmatické masti, vylouhovaný v lihu či ve francovce je totiž skvělým mazáním na bolavé klouby. Hodí se ale i jinak; třeba pro dezinfekci dýchacích cest, k léčbě průduškových zánětů nebo při bolestech hlavy, kdy jím stačí masírovat spánky. A žvýkání hřebíčku se osvědčuje proti nadýmání, ničí choroboplodné zárodky ve střevech a v žaludku. To vše dokáže obyčejné poupě tropického stromu...
Venkov a styl
