Nirvána snadno a rychle

Indiánský nápoj, americká žába, týden ve tmě, rodinné konstelace, psychoterapie, metoda RUŠ, reiki, meditace, jóga, psychoterapie, marihuana, spontánní tance a další. „Cestovních kanceláří“ pro výlet do vlastního nitra je docela dost. Některé jsou uznávané odborníky „lege artis“, nad jinými krčí rameny a před některými dokonce zkušení důrazně varují. 

Nečekejte ale, že udělám z „prostředníků“ přehlednou tabulku a zaškrtnu ano, ne, používat, nepoužívat, funguje, nefunguje. Cesty do vlastního nitra jsou totiž jedinečné, neopakovatelné, nepoužívá se na nich stejná mapa a nelze spoléhat na jednotné značení. Taky se občas mohou zdát bláznivé a přitažené za vlasy. 

Žába a šamani

Kdo si nelokne indiánského nápoje nebo nevykouří substanci z žáby Bufo alvarius, ropuchy coloradské, jako by nebyl. Trochu nadsázka, jistě, ale to, že jsou výlety za psychedelickými pralesními ceremoniemi v současné době v kurzu, je pravda. Stále víc lidí jezdí popíjet posvátné tekutiny, které otevírají vědomí a brány do jiných světů a dimenzí. Ayahuascu, nápoj jihoamerických šamanů, vyzkoušel třeba režisér Igor Chaun. Nedá na zážitek dopustit. Plutí galaxiemi, mimozemské a spirituální bytosti, uvědomění si podstaty, tak o tom mluvil před časem v Marianne. Na otázku, zda se nebál, zakroutil hlavou. Ve frontě na hlt nápoje podávaného církví Santo Daime prý stály i těhotné ženy. 

V lednu měl premiéru film režiséra Filipa Záruby o žábě Bufo alvarius, která žije v severoamerické poušti a produkuje nejsilnější známé přírodní psychedelikum. V rozhovoru pro web Marianne se svěřil: „Představte si, že celý život hledáte, čtete, meditujete, cvičíte, věříte… Pak si potáhnete z dýmky s pár miligramy látky, kterou se ta žába brání proti predátorům, a najednou během patnácti minut zažijete něco, díky čemu přestanete pouze věřit – začnete vědět. Zjistíte, že všechna ta moudra, o kterých mluví slavní mudrci a mystici, jsou pravda. Je to zároveň šokující i uklidňující, rozumem to vlastně nejde pochopit a ještě složitější je to někomu vysvětlit.“ Působení látky popisuje jako totální rozložení ega a jeho nové znovu-uspořádání.  

O svých psychedelických zážitcích píše v knize Když se nemožné stane i uznávaný psychiatr Stanislav Grof. Patřil do týmu, který zkoumal účinky LSD, a zkušenosti má mimo jiné i s „žábou“. S výlety k podstatě bytí za pomocí psilocybinu, látky obsažené v „magických“ houbičkách, se svěřuje lékař Filip Tylš v knížce Fenomén psychedelie. 

Informací, jak krásný a povznášející to může být pocit, je k mání dost, stejně jako těch, jaká celoživotní hrůza může nastat. Protože riziko, že místo zářivého já odkryjete své běsy, existuje. 

Sám Záruba upozorňuje na to, že „žába“ není zábava ani hračka nebo jen tak něco na zkoušku. Ne každý je na takové vrtání ve vlastní duši připravený. Navíc u některých psychiat­rických diagnóz, ale i nemocí těla se užívání vůbec nedoporučuje. Třeba pro lidi se srdečními problémy může být takový výlet poslední. Je známý případ člověka, který po „žabí“ ceremonii zemřel na embolii, i když přímá souvislost nebyla prokázaná. A šaman se hájil, že úmrtí bylo spojené s civilizační chorobou, nikoli s žabí esencí.

Cesta, nebo zkratka?

Podobné cesty do sebe zkrátka nejsou bez rizika. Odborníci z České psychedelické společnosti, která se věnuje výzkumu účinků psychedelických látek, na svých webových stránkách nabádají, že naprostou nutností je, aby...

...CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ČERVNOVÉ MARIANNE!