6 věcí, které nepatří do komunikace s dítětem

Vyhrožování

Asi to znáte, zvláště když je dítě ještě malé. Když dítě zlobí nebo odmítá udělat to, co po něm chcete, stane se, že se uchýlíme ke slovní výhružce. Jak říká psycholožka Ilona Špaňhelová ve své knize Komunikace mezi rodičem a dítětem, rodiče to dělají, protože se domnívají, že tyhle výhružky dítě přimějí, aby udělalo, co má. Rozhodně tedy není vhodné používat různé čerty a ošklivé pány jako výhružky, které vlastně nejsou ani pravdivé. Budete-li vyhrožovat, může se stát, že v pozdějším věku začne vyhrožovat dítě vám, aby dosáhlo toho, po čem touží.

Manipulace

Manipulace je styl komunikace, kdy nepřímo ovlivňujete druhého. Ten, kdo manipuluje, velmi často vyvolává v tom druhém výčitky či pocit, že je ignorant, neschopný a neochotný. Pokud tedy používáte často věty typu „No, ty hluboké talíře jsou jako kde?“ a podobně, pak je právě to manipulativní styl mluvy. Nepoužívejte tedy okliky, otazníky – v pubertálním věku se vám to může vrátit v podobě šprajcu a opozičního chování. Komunikace má být přímá – já prosím tebe, abys udělal to a ono.

Mlčení

Mlčení používají někteří rodiče jako trest, když dítě něco provedlo. Je to projev nadřazenosti ve vztahu k dítěti. Místo mlčení mluvte, klidně dítěti řekněte, proč vám vadí to, co udělalo, ale hlavně nemlčte. Stejně tak je dobré mluvit, když máte radost. Komunikace je pak mnohem jasnější a dříve se prolomí ledy.

Ponižování

„No jo, ty to víš nejlíp,“ tuhle větu dost často používá řada rodičů. Nadřazenost a ponižování by se neměly v komunikaci s dětmi vůbec vyskytovat. Snižujete tak jejich sebevědomí a do budoucna jim zaděláváte na velké problémy. Velmi často se tak rodiče chovají, protože jsou sami nejistí a nevědí, jak se vypořádat s nevhodným způsobem chování dítěte.

Zamlčování

Kdo je dítěti nejbližší? Rodič přece, který by měl být oporou. Když se budete snažit mlžit, pravděpodobně na to dítě stejně přijde, vycítí to z vás a pochopí to z vašich reakcí. Proto raději vsaďte na otevřenost.

Nedůvěra

Obvykle se projevuje ze strany rodiče směrem k dítěti. Není moudré otevírat dětem počítač nebo mobilní telefon a hledat odpovědi na otázky, které nás trápí. I když je důvodem strach, tohle by se dělat nemělo. Důvěra je na prvním místě a měli byste ji posilovat. Máte-li starosti, zeptejte se dítěte přímo, ale nehrabejte se mu v jeho osobních věcech