Zatím dobrý
Herec z kategorie národní poklad Bolek Polívka (65) je přesvědčen, že má jako nedělňátko od narození v životě štěstí. Nesloží ho ani rozvody, ani zadlužená farma.
Jak jste se vlastně dostal k herectví?
Můj tata byl ochotník. A aby byla legrace a nehráli pořád Čapky a Bílé nemoci, tak se bavili, že hráli klauny po vesnických plesech. To byli vážení pánové, pan účetní Brůžek, pan drogista, můj otec a další. A mě brali jako kluka, abych to dozdobil. Takže od pěti let zdobím na jevišti.
To máte štěstí, že můžete takhle zdobit už od pěti let.
Já jsem se narodil v neděli a už moje maminka říkala, že nedělňátka mají štěstí. Nechci se vás dotknout, protože jste se asi narodil v úterý…
Ano…
Já jsem to poznal! Úterý je ještě dobré, pondělí uběhlo a už jste přišel na svět.
Co děláte, aby u vás štěstí zůstalo? Přece jen, ta neděle, kdy jste se narodil, už je dávno.
Ano, Bolku, ta neděle už je dávno! (smích) Děkuju. To si musím pořád připomínat!
Už vás štěstí někdy opustilo?
Třeba ta farma. Do té jsem dal tolik peněz a do dneška to musím splácet, je to pro mě velká zátěž. Už jsem si myslel, že to bude dobré, a najednou se to všechno sesypalo. Pořád se stavělo, dostavovalo, jenže potom došlo k tomu, že nám dal jeden věřitel první ránu a už to šlo celé… Z naší zahrady je na tu farmu vidět, takže se těšíme na každé jaro, když stromy obrostou a ona zmizí. Ale na podzim začnou opadávat a farma zase vytane. Zatímco většina lidí z farmy financuje svůj umělecký život, u mě je to naopak.
A co třeba štěstí v manželství?
Já jsem se třikrát ženil a dvakrát rozváděl. Se Staničkou (první manželka Stanislava Polívková, pozn. redakce) když jsme byli u soudu, tak ta soudkyně se jí ptala jako žáka u tabule, kdy jsme měli naposledy intimní styk… On to totiž byl takový rozvod nerozvod, to jsme spíš šli prostě od sebe. S Chantal jsem se ženil dvakrát. Jednou v Americe, a protože to tady nebylo platné, museli jsme se tu vzít znovu. To jsme měli takovou formulaci: „Beru si tě podruhé a naposledy.“ Ale rozvedl jsem se s ní jen jednou a snažil jsem se k ní chovat velkoryse, až mi to okolí vyčítalo. Jeden můj kamarád mi řekl: „Bolku, to už není naivita, to už je blbost.“ Ale nechce se mi o tom moc mluvit.
Ale teď spolu máte dobrý vztah.
My spolu máme děcko! A jaké děcko!
Ale děti vždycky nejsou zárukou dobrých vztahů mezi rodiči…
My spolu máme dobré vztahy. Dokonce se už Chantal baví s mojí současnou partnerkou Marcelkou. Po premiéře filmu Dědictví 2 se obě bavily, smály se. Já jsem stál opodál s Aničkou, dcerou z prvního manželství, a říkal jsem jí: „Aničko, to jsme chtěli, toto?“
Celý rozhovor si přečtete v srpnové Marianne.
