Pokud začnete při mateřské podnikat, vydržte!
Maminka tří dětí Olga Kolářová se pustila do vlastního podnikání. Založila e-shop Mimmo.cz s kabelkami pro maminky. Jak sama říká, chce českým ženám připomenout, že mohou být krásné i poté, co se staly matkami.
Jak vás vůbec napadlo začít provozovat e-shop s kabelkami pro maminky?
Když jsem byla těhotná se třetím dítětem, začala jsem obcházet v Sydney, kde jsme s rodinou tehdy žili, obchůdky a butiky s věcmi pro maminky a miminka. Objevila jsem úžasné kabelky pro maminky Il Tutto. Byly krásné a luxusní a já se na ně chodila jen dívat. Narodil se náš nejmladší a tehdy jsem si řekla, že už bych si zasloužila po třetím dítěti pěknou kabelku. Koupila jsem si ji a jejím kvalitním zpracováním a vnitřním uspořádáním jsem byla opravdu nadšená. Sešla jsem se proto s majitelkou obchodu a designérkou kabelek Lucií Trinco a dohodly jsme se na spolupráci. Po návratu do Čech jsem pak přibrala ještě značku Melobaby a nově jsem získala zastoupení britské značky Pink Lining.
V čem jsou kabelky, které zastupujete, jiné?
Všechny mají vnitřní vybavení jako termoobaly na lahvičky a přebalovací podložky. Jsou prostorné, odolné a jejich vnitřky se dají prát. Máme tašky se sportovním vzhledem a flísovou přebalovací podložkou nebo s extravagantní růžovou podšívkou, ale také elegantnější modely z kůže. Všechny jsou přehledné a nemusíte v nich hledat zvonící mobil ani klíče, protože vše má své místo.
Olgo, zmínila jste, že jste žila s rodinou i v Austrálii, jak jste se tam dostali?
Díky manželově práci, působil tam jako generální konzul. Prožili jsme v této zemi krásné čtyři roky. Když jsme tam odjížděli, dceři byly necelé tři roky a synovi jeden rok. Třetí dítě se nám narodilo až v Sydney.
Co vás na této zemi nejvíce překvapilo?
Vybavuji si, jak mě zaskočil telefonát z místní policejní stanice, ať si přijdu vyzvednout mobil, který jsem nechala ležet na lavičce v parku. Někdo ho našel a odnesl na policii. Pocit bezpečí je tam nejen velmi příjemný, ale i osvobozující. Člověk se nemusí stresovat tím, že si někde odloží věci nebo nechá otevřené auto. Australské heslo no worries (žádné obavy) se projevuje téměř všude. Zvyknete si na pomalou jízdu autem v ulicích města i na dlouhých rovných silnicích ve vnitrozemí. Ale když pak potřebujete něco urgentně zařídit, už vám tato životní filozofie tak skvělá nepřipadá. (smích)
Je tamní přístup k vychovávání dětí jiný?
V Austrálii žijí lidé z různých koutů světa. A samozřejmě že se výchova dětí různí podle tradic jednotlivých rodin. Všeobecně bych mohla říct, že v australských rodinách je volnější výchova než například v té naší česko-moravské.
Liší se nějak výrazně australská matka od té české?
Hlavní rozdíl je v tom, že Australanky jsou na mateřské jen velmi krátkou dobu, a to maximálně půl roku. Pak nastupují babičky, chůvy a různé jesle. Samozřejmě je mnoho maminek, které zůstávají doma, protože to dovoluje příjem manžela. Budoucí maminky si často spoří s předstihem, aby pak nemusely jít do práce hned po šestinedělí. Sociální systém tam totiž není tak velkorysý, jako je ten náš.
A co takový běžný den australské maminky na mateřské – jak vypadá?
Je dost jiný než v Čechách. Maminky se často potkávají v uskupení zvaném playgroup. Na internetu si rodič najde místo, kde je jeho nejbližší playgroup, zaplatí malý roční poplatek a vydá se zpravidla do nejbližšího parku. Tam bývá dřevěná stavba s kuchyňkou a toaletou. Jedna z maminek má od budovy klíče a v předem určených časech otevírá dům plný hraček a výtvarných potřeb. Děti si společně hrají a rodiče mají možnost probrat mnoho věcí. Mně tato setkávání velmi pomohla hlavně zpočátku našeho pobytu. Maminky mě velmi dobře přijaly mezi sebe a často mi pomohly i dobrou radou.
Vzhledem k manželově povolání jste asi procestovala velký kus světa, kde se vám nejvíce líbilo?
Mám v paměti hlavně místa, na která se běžně turista nedostane. Líbilo se mi australské vnitrozemí, konkrétně Andamooka. Opuštěné místo v poušti, stovky kilometrů od civilizace. Člověk tam musí být velmi pokorný a podmínky pro běžný život jsou tam tvrdé. Místní lidé jsou tam každý svým způsobem výjimečný. Příroda se může zdát nudná: samý písek, suché keře, nekonečné plochy solných jezer, ticho... ale má to neskutečné kouzlo. Moc se mi líbí i v Evropě, protože mám ráda historii, a ta je zde na každém kroku. V Česku se ráda vracím do Šumperka a na jižní Moravu. Vlastně bych se v následujících letech chtěla soustředit na cestování po naší vlasti. Musím ukázat dětem všechny ty hrady a zámky a přírodní krásy!
Jaké to vůbec je, cestovat se třemi dětmi?
Pokud jsou zdravé a netrápí je záněty středního ucha nebo jiné neduhy, jsou celkem dobří společníci na cestách. Člověk je však musí umět zaujmout, musí mít zásobu jídla a pití. A přiznám se, že když jsme cestovali tisíce kilometrů australským vnitrozemím, kde kolem vás hodiny ubíhá ta samá krajina, neváhali jsme dětem pustit nějaké DVD s pohádkou.
Máte nějaký recept na to, jak skloubit eleganci a mateřství?
Žádný zatím nemám, ale stále se jej snažím najít. (smích) Je mi líto, když některé maminky rezignují s příchodem dítěte na péči o sebe samu. Věřte, že vím, jaké to je, být na pokraji sil, vstávat několikrát v noci k nemocným dětem a plně kojit i deset měsíců. Musím ale mít některé rituály, na které se těším, třeba kosmetika, manikúra a kadeřník, které si nenechám vzít. Sice na kosmetice vždy už od dveří volám, že mám jen hodinu, ale tu hodinu skvěle relaxuji.
Musíte být v jednom kole, jak zvládáte péči o tři děti a ještě vlastní obchod?
Někdy pomohou prarodiče, jindy manžel. Jsem ale vysoce organizovaná osoba. A protože mám děti a člověk míní a děti mění, často se má organizace sesype, a ze mě se stává mistr improvizace. (smích) Snažím se prostě neplýtvat časem, a kdykoli mám chvilku, například čekám na syna, než skončí jeho kroužek karate, vyřizuji e-maily nebo si dělám poznámky, co musím ještě udělat.
Jak si představujete svůj ideální den?
Když všichni členové naší rodiny mají hezký den, jsou zdraví, večer se sejdeme u večeře a povídáme si, co nás ten den potkalo. Můj vysněný den je ale někde v lázních, kde se o mě budou starat a budou mi vařit zdravá jídla…
