PATRIK S EVOU NA JADRANU
Eva Holubová (58) nedává rozhovory ráda. Nás v Marianne ale napadlo, že když za ní vyšleme Patrika Hartla (40), autora a režiséra komedie Líbánky na Jadranu, ve které hraje, neodmítne. Nakonec to dopadlo trochu jinak – vyzpovídali se vzájemně.
Metropolitní léto hereckých osobností na Vyšehradě patří k prázdninám stejně jako meruňkové knedlíky a pivo v kelímku (to druhé si tu dokonce můžete dopřát). Letošní premiérou jsou Líbánky na Jadranu, komedie o lásce po padesátce i v pětadvaceti. O co jde? Manželé Eva (Eva Holubová) a Bob (Bob Klepl) si vyjedou připomenout svou svatební cestu, aby se připravili na blížící se každodenní důchodové soužití. Vydrží čelit tak velkému množství společně tráveného volného času?
„Líbánky na Jadranu jsem napsal o nutkavé potřebě sdílet život s někým blízkým. I když nám ten člověk třeba leze na nervy. Baví mě psát o lásce a dlouhodobých vztazích, protože hledání způsobu, jak být v partnerství dlouhodobě šťastný, je oříšek. Myslím, že lidi se cítí sami proto, že si buďto blbě vyberou životního partnera, anebo s ním málo komunikují. Zvlášť o nepříjemných tématech, která jsou třecími plochami. Baví mě monitorovat to snažení, zklamání, chyby, trapnosti a znovu se rodící touhu po sounáležitosti. Připadá mi to vtipné,“ říká autor a režisér hry Patrik Hartl. V komedii o stanování v chorvatském kempu, opalování, šnorchlování a koloběhu života nejen na Jadranu dále uvidíte Mariku Šoposkou a Václava Jílka / Štěpána Benoniho.
EVA: Nepřipadám ti ješitná?
Každá velká osobnost je nějakým způsobem ješitná. Není snadné být výjimečný. Vždycky to člověka nějak deformuje. Aspoň trochu.
PATRIK: Těšíš se na důchod? To je otázka, kterou ve hře Líbánky na Jadranu celkem hodně řešíme.
Tak to velmi! A chci se naučit dělat všechno pro to, abych byla v dobré kondici a mohla si ho užívat. Je tolik věcí, co jsem se nestihla naučit! Lyžování už jsem vzdala dávno, ale chtěla bych zvládnout šipku, tenis, angličtinu a italštinu. Taky mě zajímá psychologie, historie, teologie, mytologie, cestování, práce na zahrádce. Mám hodně snů a plánů, na všechny asi nebudu mít sílu a finanční prostředky. Ale heslo mojí mámy bylo: „Není bohatý ten, kdo má hodně, ale ten, komu stačí málo.“ A v tomhle směru jsem...
...CELÝ ROZHOVOR MEZI TĚMITO SKVĚLÝMI UMĚLCI NAJDETE V SRPNOVÉ MARIANNE
