LUCIE ZEDNÍČKOVÁ: Na všechno si musím přijít sama

Působí spokojeně, vesele a je stejně štíhlá jako před dvaceti lety. Když se jí zeptám, jak to dělá, že má takovou postavu, jen konstatuje, že vůbec nejí sladké, ne proto, že by se bála kalorií, ale protože jí zkrátka nechutná. Prý odjakživa. A když už jsme začaly jídlem, dodala, že jí trochu lezou na nervy trendy zdravé výživy. Raději si objednala španělského ptáčka s rýží.  

Proč vás tak rozčilují rady, co jíst? Sama vypadáte jako reklama na zdravý životní styl.

Jednou je zdravé tohle, podruhé zase tamto. Nemám ráda, když mi někdo něco vnucuje. Jsem rebel a jdu automaticky proti. Mám to tak nastavené odmala. Věřím svému tělu, když mi něco nechutná, tak to tělo nechce. Třeba přes zimu jím českou kuchyni, svíčkovou, omáčky, smažím si vajíčka. V létě mě to ani nenapadne, to jím saláty. Znáte knížku Musela jsem zemřít od Anity Moorjani?

To víte, že ano, měla jsem ji přečtenou za dva dny. 

Já taky. Ona v ní přece popisuje, že když byla velmi vážně nemocná, zkoušela se léčit i stravou. Najela třeba na ajurvédu, která doporučuje mimo jiné pít mléko, pak zkusila čínskou medicínu, ta zase mléko zakazovala. Když se do různých rad ponoříte, zjistíte, že jedno vylučuje druhé. Prase aby se v tom vyznalo. Souzní to ještě s jedním mým hlubokým pocitem, že když se o něco člověk hodně snaží, je to blbě. Správné je to, co jde samo a lehce. Urputné je špatně, nemá to být. Já teď například žádám o hypotéku a jsem úplně v klidu. Říkám si, jestli nám ji banka nedá, nic se neděje, ten pozemek nemáme mít. Nedělám věci na sílu.

Chystáte se změnit bydlení?

Ano, toužím po domku se zahradou a bazénem. Ne proto, abych měla bazén, ale proto, že jsem vodní tvor. A miluju rýpání v hlíně. Je to pro mě největší relax. Navíc bydlíme čtyři a pes v bytě dva plus jedna. A to je na místě chtít změnu.

Dělala jste někdy věci, jak vy ­říkáte, na sílu?

No jistě! Ale zjistila jsem, že když řeším věci rozumem, je to blbě. Rozum nás hrozně zavádí. Intuice je správný kompas. Máme ji odpradávna. Proto se odnaučuju přemýšlet. Zní to asi praštěně. 

A už to umíte?

Snažím se o to.

V jaké chvíli vám došlo, že přemýšlet až moc je někdy chyba?

Bohužel nedávno...