HELENA HOUDOVÁ: Volná jako pták

Během své novinářské praxe jsem udělala nespočet rozhovorů. Některé osobnosti kolem mě prošuměly jako vánek a nezanechaly po sobě nic, o jiných jsem ještě dlouho přemýšlela. Helena Houdová je ten druhý případ. Před osmnácti lety jsem jí v televizi fandila, když soutěžila o titul Miss České republiky. Holka, která protestovala proti Temelínu, nošení kožichů a mučení zvířat, mi byla moc sympatická. Pak udělala modelingovou kariéru ve světě, pracovala pro prestižní značky Chanel, Dior nebo Hermès a fotila pro Marie Claire, Elle a další světově známé časopisy. Vzala si filmového producenta Omara Amanata, miliardáře, kterému porodila syny Dariena (8) a Daveeda Jakuba (6) a dceru Deiu (4).

Aha, takže konvenční modelkovský stereotyp, říkala jsem si. 

Jenže chyba lávky, Helena je všechno, jen ne konvenční. Říká, že její poslání na planetě Zemi je, aby ukázala lidem cestu k lepšímu životu a svobodě. Svoboda je pro ni ta největší hodnota, i když to třeba znamená, že neposílá děti do školy, nejí zvířata a má víc než jednoho partnera. Zdá se vám, že je blázen? Ale vůbec ne. Jen vidí věci jinak než většina z nás. Bez přetvářky, bez předsudků, bez konvencí. Můžete s ní polemizovat, můžete s ní nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat. Na konci dne vás svou láskou a upřímností úplně odrovná. Tak, jak se to stalo mně i týmu, který ji fotil. Helena je totiž přírodní úkaz, který nelze nemilovat.

Myslím, že si určitě uvědomujete, že svým nekonvenčním způsobem života a myšlení provokujete. Někteří o vás soudí, že jste tak trochu blázen. Vadí vám to? 

Vůbec ne. Mně je naprosto jedno, co si o mě kdo myslí. Když člověk soudí, ukazuje tím, co v sobě nemá vyřešené, nějakou bolest, kvůli které nemá v duši klid. Snažím se dávat lidem svobodu a zažít to, co je důležité pro ně. A já si dovoluju tvořit to, co je důležité pro mě. 

Nedotkla se vás ani kritika, která proběhla v bulváru a na internetu poté, co jste byla se svým synem hostem v pořadu Jana Krause? Plno lidí psalo, že syn je nevychovaný a vy příliš liberální matka, co si neví rady. 

Nečetla jsem to, ale zaregistrovala jsem, že se něco děje. To, že mě někdo soudí, se mnou nemá vůbec nic společného, já mám přece svobodu být, kým jsem. Stejně jako každá lidská bytost. Nikoho nehodnotím, každý máme právo jít si svou cestou, jen si to sami sobě musíme dovolit. 

Na vašem Facebooku jste napsala, že věříte ve svobodu a bezpodmínečnou lásku, ale vaše manželství zkrachovalo. Co se pokazilo?

Aby člověk mohl bezpodmínečně milovat někoho druhého, musí nejprve bezpodmínečně milovat sám sebe.
A já jsem se v době manželství rozhodně nemilovala. Standard naší výchovy je ten, že jako děti musíme splňovat tolik podmínek, abychom se zalíbily, zavděčily, zapadly, byly milovány. Díky rozchodu s mužem jsem si prošla procesem uvědomění si sama sebe, kdo jsem, jaký mám dar, proč tu jsem. A v tu chvíli mi došlo, že naše poslání je naplněné, předali jsme si to, co jsme měli. Mezi námi není žádná zášť, bydlíme kousek od sebe, jezdím za ním, je součástí mého života. Děti může mít, kdykoli chce. Stále se máme rádi, i když už spolu nežijeme.

Co tedy očekáváte od muže?

Nic. Dříve jsem hledala muže, aby byl mou druhou polovinou a učinil mě šťastnou. Teď už chápu, že jednak jsem celá, takže ta potřeba, aby mě někdo doplnil do celistvosti, už odpadla, a taky že za své štěstí jsem zodpovědná jen já sama. Muži se v mém životě momentálně vyskytují, ale nedávám tomu žádné nálepky, sama se rozhoduji, jestli s nimi chci být, nebo ne. Chci žít svůj život v lásce, ale taky s lehkostí a svobodně. Ale vše se mění, takže to za týden, za měsíc může být jinak. 

Používáte plurál, to znamená, že máte víc partnerů?

Ano, teď momentálně je mi v tom takto dobře.  

A oni to o sobě vědí?

Ano, ...

...CELÝ ROZHOVOR S HELENOU HOUDOVOU NAJDETE V SRPNOVÉ MARIANNE