Druhá nejvlivnější žena ČR Alena Vitásková: Musím pracovat stejně dobře jako chlapi. A nesmím se bát!
Šéfka Energetického regulačního úřadu považuje tohle ocenění za poctu a taky hnací motor do další práce. Každý den čelí nesmírnému tlaku, několikrát byla napadena a má za zády ochranku. Přesto jede na plný plyn a záleží jí na výsledku. Jaké to je – být ženou ve vrcholné funkci?
Pracujete v oboru, kde se pohybují spíše muži – jak se vám s nimi pracuje a v čem může žena obohatit takový obor, jakým energetika je?
Já jsem se nikdy na to, zda je ve funkci muž nebo žena, neohlížela. Spolu se mnou na úřadě působí ve vysokých funkcích řada žen, se všemi muži vycházím, myslím, bez problémů. Energetika je specifické odvětví, které vyžaduje technické zaměření, což byla tradičně doména mužů, ale ženský prvek v ní rozhodně není výjimkou. Do každého pracovního kolektivu můžeme my ženy přinést rozmanitost názorů a mnohdy jiný způsob řešení téhož. Život mě poučil, že důležitá je různorodost, ale neomezovala bych to na pohlaví.
Dostala jste se až na vrchol manažerské kariéry – pro někoho splnění cíle, pro jiného danajský dar. Jak to vnímáte vy?
Doufám, že mi toho tento vysoký post moc nevezme. Určitě mi ale vzal iluze. Do čela Energetického regulačního úřadu jsem nastoupila až po řadě let ve vedoucích manažerských funkcích v byznysu. Mohu tedy srovnávat. Upřímně mohu říct, že pokud bych jen trochu tušila, v jak zbědovaném stavu je státní správa a v jaké katastrofální situaci úřad, tak bych funkci nikdy nepřijala. Přesto mě práce baví a dává mi chuť pokračovat, což je asi nejdůležitější.
Dá se vůbec taková kariéra zvládnout bez osobních ztrát?
Při řadě krizových situací, které jsem zejména v posledních dvou letech v úřadě zažila, i v těžkých chvílích, kdy jsem potřebovala ochranku a hlavně podporu, při mně moje rodina a mí opravdoví přátelé zůstali. Své rodině musím děkovat při každé příležitosti za podporu, svým přátelům za trpělivost, protože na ně nemám tolik času, kolik bych si přála.
Prý jste tvrdá manažerka – podle čeho vás tak vnímají?
Neumím to posoudit, možná to vzniklo proto, že vyžaduji stoprocentní nasazení, ale na druhou stranu ho mohou moji podřízení očekávat i ode mě. Nemyslím si o sobě, že jsem tvrdá manažerka, spíše mi skutečně záleží na výsledku a asi proto jsem náročnější, než řada lidí očekává. Důslednost je jedna z mých výhod při řízení. Myslím, že je lepší, když mám pověst tvrdé manažerky než natvrdlé.
Musí být žena ve vedoucí funkci důslednější než muž?
Podle mých zkušeností musí pracovat stejně dobře jako muži a nesmí se mužů bát. S nadsázkou říkám, že jsem silnější než deset chlapů. Tedy některých. Pochopitelně jako žena jsem daleko zranitelnější, občas potřebuji podporu svých bližních. Větší empatie je asi výhoda, kterou ženy mají, pokud ji mají.
Měla jste prý babičku, která měla devět dětí, pracovala a starala se o rodinu… To vyžaduje silné organizační schopnosti. Myslíte, že právě to je klíčová vlastnost, kterou by ženy měly mít, když chtějí ve své profesi něco dokázat?
Nemám ráda to neustálé dělení na muže a ženy. Je možné, že občas jsme jako ženy lehce znevýhodněny, v mém životě ale nakonec vždycky převážilo to, co jsem uměla, nikoli to, že jsem žena. Lidé by obecně měli mít svou práci rádi, chtít v ní uspět a nebát se riskovat.
Studovala jste vysokou školu dálkově už s malým dítětem. Jak jste to zvládala?
Můj tehdejší zaměstnavatel mi umožnil při práci studium střední i vysoké školy. Mohla jsem sice absolvovat pouze technický směr, ale touha po vzdělání byla tak velká, že jsem vystudovala stavební fakultu v Brně. Doufám, že jsem při tom syna nijak nezanedbávala, ale bylo to náročné období. Ale zvládala jsem to.
Myslíte, že je pro ženy obtížné se dnes prosadit? Mají cestu na vrchol náročnější?
Je to hrozně individuální. Pokud na prvním místě vidíte svou ženskou roli, obvykle chcete, aby to lidé vnímali víc než vaše schopnosti. Pokud nedáte nikomu šanci přemýšlet nad tím, že jste vlastně žena a neměla byste některé posty zastávat, máte lehčí život. Což neznamená, že byste se jako sebevědomá žena neměla chovat.
Míváte někdy chuť dělat něco úplně jiného?
Určitě, týkalo se to zejména doby mého vykonstruovaného obvinění a dále doby, kdy mi přidělili ochranku. Začalo to před Velikonocemi, takže jsem je probrečela doma. Nechápala jsem, jak se jako státní úředník můžu dostat do situace, že se o sebe musím bát. Navíc to, co se kolem mě děje, poznamenává rodinu. To je věc, kdy máte chuť se vším praštit. Ale pak se to zase obrátí, objeví se několik uznání veřejnosti, o to je pak větší chuť bojovat do vítězného konce.
Co považujete za největší zklamání ve svém životě?
Asi to, že se mě pokoušejí kriminalizovat. Jsem si jistá, že nejsem zločinec, takže zpráva o mém trestním stíhání mě totálně vyvedla z míry, že se mi nechtělo žít ve společnosti, která bez zábran a jednoduše dokáže likvidovat své občany. V té chvíli jsem uvažovala, že toho mám dost, že z úřadu odejdu. Říkala jsem si, že se na to můžu vykašlat, že vysoké ceny za energie vlastně nejsou můj problém, že se nenechám takhle ničit. Stačilo několik e-mailů od úplně cizích obyčejných lidí, kteří mě v té chvíli podpořili, několik uznání v médiích, a já se najednou přistihla, jak to chci překonat, že se nenechám zatlačit do kouta, že jsem na tisíc procent nevinná a že to dokážu celému světu. Rozhodla jsem se, že se nenechám zlomit a všem nepřátelům ukážu, že mě nemůžou jen tak porazit. Jsem přesvědčená, že stále platí přísloví: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Jak je vidět, troufáte si na všechno, co vám přijde do cesty…
Nelze říct, že na všechno. Naopak, pečlivě jsem hodnotila své schopnosti, a podle toho se rozhodovala. Zatím jsem měla štěstí a všechny výzvy, které jsem přijala, jsem úspěšně zvládla. Věřím, že taky s úspěchem projdu svou současnou pozicí, přestože se jedná o státní správu.
Co o ní možná nevíte…
- Od roku 1974 pracovala na různých pozicích v plynárenství.
- V roce 2013 se někdo pokusil vytlačit její auto ze silnice, byla jí přidělena policejní ochranka. V září téhož roku se ji opětovně pokusili zabít – neznámý pachatel poškodil v jejím domě výtah.
- V loňském roce prosadila senátem schválenou novelizaci zákona o omezení podpory obnovitelných zdrojů, v níž jde o 45 miliard korun ročně.
- Energetický regulační úřad se pod jejím vedením pustil do kontrol především v oblasti solární energetiky. Podle Vitáskové část solárních elektráren získala v roce 2010 licenci neoprávněně. Kvůli solárnímu podvodu čelí Vitásková obžalobě z napomáhání ke zneužití pravomoci úřední osoby. Obvinění odmítá.