Zjistěte, jak byste si vedli u přijímaček na střední školy a čemu čelí děti ze silných ročníků

Přijímací zkoušky na střední školy se blíží a to je velký krok nejenom pro děti, ale i pro jejich rodiče. Jedná se totiž o první zkoušky, kde budou samy za sebe a rodiče jim nebudou moci pomoci. Z toho je mnoho z nich nejspíš nervózních. Možná i více než některé děti. Ale nezbývá nic jiného než jim sbalit svačinu, ujistit se, zda mají dostatek psacích potřeb, odvést je před instituci, která může potenciálně být dalším krokem k jejich dospělému životu a pak jim už jen držet palce. A to konkrétně 13. a 14. dubna, kdy se konají přijímačky pro čtyřleté obory, tedy pro deváťáky, případně 17. a 18. dubna, kdy jsou přijímačky na víceletá gymnázia.

Děti, které se ucházejí o vzdělání s maturitní zkouškou bez talentové zkoušky, přitom čekají jednotné přijímačky. Ty byly zavedeny v roce 2017 a jejich výsledek se na výsledku celého přijímacího řízení podílí minimálně z 60 %. U sportovních gymnázií je to minimálně z 40 %. Pokud se ale ředitel školy rozhodne, může dát jednotné zkoušce ještě větší váhu. Je tak dobré si zjistit, zda se konají na dané škole kromě povinných i školní přijímačky, z jakých předmětů a zda přihlíží škola k výsledkům ze základní školy. To vše může ovlivnit to, zda se uchazeč na danou školu dostane, či nikoliv.

Dostat se na vysněnou školu nebude snadné

I když se ale dětem v přijímacích zkouškách zadaří a dosáhnou vysokého počtu bodů, nezaručuje jim to, že na ni v září skutečně nastoupí. V současné době se totiž řeší to, že by v červnu mělo opustit základní školu přes 100 tisíc žáků, což je o desetinu více jak v loňském roce.

Po podání přihlášek (to bylo nutné učinit do 1. března) do prvního kola přijímacího řízení je jasné, že školy nebudou moci přijmout zdaleka všechny uchazeče. Největší převis uchazečů je očekávaný na gymnáziích, a to zejména na těch ve větších městech. Největší nápor na gymnázia je tak čekávaný samozřejmě v Praze a v jejím okolí. „V některých částech kraje jsou tři deváťáci na jedno gymnaziální místo, v okrese Praha-západ je to 15 deváťáků na jedno místo," uvedla na svém Twitteru středočeská hejtmanka Petra Pecková.

Výjimkou nejsou ale ani odborné školy. Střední odborná škola Jarov, která je jednou z největších odborných škol v Česku, musí odmítnout přes 620 uchazečů. „V rámci prvního kola přijímacího řízení pro školní rok 2023/2024 můžeme do všech našich 37 učebních a maturitních oborů vzdělání přijmout celkem 583 uchazečů. V prvním kole přijímacího řízení bylo naší škole doručeno celkem 1 211 přihlášek ke studiu. Prakticky ve všech oborech máme více přihlášek, než kolik můžeme přijmout uchazečů, v některých oborech je těch přihlášek i několikanásobně více,“ řekl ředitel školy Miloslav Janeček.

Dokud není vše ztraceno, není nic ztraceno

Situace tak působí velice dramaticky a rozhodně nebude jednoduché, aby se děti na svou vysněnou střední školu dostaly. Ale zároveň to není zcela nemožné. Zde jsou důvody, proč nezoufat.

• V prvním kole mají možnost podat dvě přihlášky a rozhodně je dobré využít obě dvě. Doporučuje se dát jednu na školu, na kterou se opravdu hodně chtějí dostat a druhou na tu, která je trochu „jistější“. V tomto případě totiž potom mohou vykonat testy dvakrát – první v prvním termínu na první škole uvedené v přihlášce, druhý v druhém termínu na druhé škole uvedené v přihlášce. Poté se započítává vždy lepší výsledek testu z těchto dvou výsledků.

• Zároveň se vyplatí zjistit si statistiky přijetí ze škol, které jsou i v trochu větší dojezdové vzdálenosti a případně vyzkoušet dostat se i tam (právě na ty je dobré podat si druhou přihlášku). Nápor je z pravidla vyšší ve větších městech, zejména těch krajských. Pomoci zde mohou školské odbory jednotlivých krajských úřadů, které mají přehled o volných místech a kapacitách na středních školách ve svém regionu.

• Mimo to je pak možnost podat odvolání (během tří pracovních dnů od doručení rozhodnutí o nepřijetí). Mnoho dětí se dostává na střední školu z pozice „pod čarou“. Právě z toho důvodu, že je možné podat přihlášku na dvě školy, totiž mnoho uchazečů odmítne své místo na jedné škole, když se dostane na druhou, čímž se uvolní místa pro další.

• A v neposlední řadě, kdyby to nevyšlo, tak se vyplatí sledovat, zda školy náhodou nevypíšou i druhá kola přijímacího řízení.

Když jdou děti na střední, zdá se to jako životní událost, v níž si volí, jak bude vypadat jejich budoucnost. Ale vlastně to tak nutně nemusí být. Jistě, střední škola je dobrým začátkem, jak se přiblížit k práci, kterou chtějí v budoucnu dělat. Ale zároveň v mnoha případech si lidé formují svůj profesní život až po ní. A to ať už jdou na vysokou školu, která se může zabývat úplně něčím jiným, než čím se zabývaly na střední, nebo se objeví jednoduše jiná příležitost v jejich životě (například nějaká v zahraničí). Navíc se dá škola kdykoliv změnit. Život má jednoduše tendence vyvíjet se úplně jinak, než si ho člověk naplánuje. Je tak dobré, když se na děti ohledně školy nevyvíjí příliš velké tlaky.

Vyzkoušejte si přijímačky z matematiky

Jak zmiňujeme výše, jednotné přihlašovací zkoušky na střední školy se skládají z českého jazyka a literatury a matematiky. Zde jsou některé úlohy z matematiky z přijímacích zkoušek pro deváťáky z loňského roku. Řešení naleznete pod příklady.

1) Obdélník má šířku 8 cm a obsah 4 dm². Vypočtěte, o kolik cm se liší délka a šířka obdélníku.

2) Řešte rovnici:

• 5 ⋅ 0,4 – 3x : 2 = 0,5x + 7

3) Vypočtěte, kolik balení vitaminů spotřebuje jeden dospělý za 360 dní.

TEXT k úloze: Děti i dospělí užívají doporučené dávky vitaminů denně po celý rok. Dle příbalového letáku je doporučená denní dávka vitaminů pro dítě poloviční než pro dospělého. Dva dospělí spotřebují dohromady jedno balení vitaminů za 30 dní.

Řešení: 1) o 42 cm; 2) x = −2,5; 3) 6 balení