Česká republika je zemí, která má nejstarší prvňáčky v Evropě. Nejsou mezi nimi totiž pouze ti šestiletí, ale velkou část z nich tvoří žáci starší. V loňském roce mělo odklad 21 % dětí. Například na Slovensku se počet odkladů pohybuje okolo 7 % a v Anglii nebo Francii se nepovolují téměř nikdy.
Nejčastějšími důvody jsou nezralost dítěte, logopedické vady, v menší míře potíže dětí s udržením pozornosti. Někteří rodiče o odklady ovšem usilují z toho důvodu, aby svým dětem prodloužili dětství. Stačí jim totiž předložit řediteli základní školy žádost s doporučením školského poradenského zařízení a odborného lékaře či klinického psychologa (které není obvykle tak těžké sehnat). Otázkou je, jestli je dobře, když tolik dětí nastupuje do školy až v sedmi letech.
Jak může dětem odklad uškodit?
Rozhodování je obtížné zejména u dětí narozených okolo léta a září, kterým bylo čerstvě šest let. Možná vám ale pomůže rada odborníka. „Pokud už dítě umí všechny základní dovednosti jako držet tužku, podepsat se, hezky mluví, dokáže vyprávět, už chce něco číst, ptá se po písmenkách a dobře se socializuje, tak je prostě zbytečné, aby bylo ve školce. Protože oni se potom tihle žáčci ve třídě nudí. Což může vést k tomu, že nedávají pozor, koukají na jiné věci kolem, protože tohle už znají, a pak jim může uniknout něco, co by se měli naučit,“ objasňuje Kristýna Mňuková, která působí na pozici školního psychologa. Upozorňuje také na to, že to potom může být trochu problematické v pozdějším věku, kolem páté třídy, kdy je u dětí každý rok navíc vidět a děti s odkladem jsou prostě vyspělejší a možná i řeší trochu jiné věci než jejich ostatní spolužáci. „Ale já pro tu možnost mít odklady jsem, protože některým dětem to neskutečně pomůže. Některé tu chviličku v té školce ještě potřebují, aby si dohrály a trochu se připravily. Ale pokud je dítě úplně připravené, do školy se těší a není tam jediný důvod, proč zůstávat ve školce o rok déle, tak mu to spíš asi ublíží,“ doplňuje.