Fakt, že poslech hudby a navštěvování hudebních lekcí zvyšuje inteligenci, potvrdilo hned několik výzkumů. Podle toho z roku 2004 byl konkrétně zjištěn výrazně vyšší nárůst IQ u skupiny dětí, které začaly navštěvovat hodiny zpěvu a klavíru, oproti těm, které musely na zařazení do hudebních kurzů rok čekat. V navazujícím výzkumu se kanadský skladatel a profesor psychologie Glenn Schellenberg zaměřil konkrétně na to, zda je nárůst obecných rozumových schopností přímo úměrný délce hudebního vzdělávání, a jak se liší u mladších a starších dětí. Zkoumal tedy dvě skupiny – děti ve věku 6-11 let a středoškoláky. Bylo zjištěno, že každý měsíc hudebního vzdělávání navíc znamenal zvýšení IQ (i když pouze o zlomek bodu). Navštěvování hodin hudby po dobu šesti let u mladší skupiny dětí znamenal nárůst IQ v průměru o 7,5 bodu ve srovnání s dětmi, které se hudbě nevěnovaly. U středoškoláků odpovídalo šestileté hudební vzdělávání nárůstu IQ v průměru o 2 body ve srovnání s vrstevníky, kteří hodiny hudby nenavštěvovali. Roli tak hraje zaručeně věk dětí, které se hudbě věnují, ale i to, co poslouchají.
Jaká hudba ovlivňuje inteligenci?
V roce 1993 publikoval prestižní vědecký časopis Nature jednu z prvních studiích, která byla na toto téma provedena. Tento výzkum došel k závěru, že 10 minutový poslech Mozartovy klavírní sonáty K.448 vede k nárůstu skóre v části Standford-Binetova inteligenčního testu. Výkon těch, kteří poslouchali sonátu byl vyšší v přepočtu na IQ skóre o 8-9 bodů, zatímco u ostatních účastníků, kteří seděli v tichu nebo poslouchali relaxační instrukce, nebyl zaznamenaný žádný nárůst inteligence.
Poté se začalo světem i internetem šířit, že právě Mozartova hudba zvyšuje inteligenci. Ale to je pouze částečná interpretace studie. Pravdou je, že inteligenci může zvýšit jakákoliv hudba bez zpěvu, tedy klasická, ale i orchestrová, ambientní či nějaká elektronická, jak potvrdila studie z roku 2019.