Deprese matky či otce může mít vliv na emocionální i sociální vývoj dítěte. Jak o této nemoci s dítětem mluvit?
Deprese se promítá do každodenního života rodiče. Ovlivňuje náladu, spánek, chuť k jídlu i hladinu energie. Mezi typické příznaky deprese patří přetrvávající smutek a ztráta zájmu o činnosti, které dříve přinášely potěšení, potíže se soustředěním, nedostatek energie, ale i myšlenky na sebevraždu. Mezi projevy deprese, které souvisí s rodičovstvím, patří především nedostatečná schopnost reagovat na emoce dítěte.
Podle ředitelky Centra pro rodičovství v Yale Medicine Child Study Center Megan Smith je deprese rodiče pro život dítěte rizikovým faktorem. Bylo zjištěno, že depresivní matky používají méně emocí a expresivity ve svém jazyce a mají méně očního kontaktu. „U rodičů s depresí je méně pravděpodobné, že budou vhodně reagovat na podněty, jako je pláč, oční kontakt nebo gestikulace malých dětí,” říká Megan Smith. Zatímco někteří depresivní rodiče mohou své děti emocionálně zanedbávat, jiní mohou být přehnaně angažovaní až dotěrní. Pokud se potýkáte s depresí, podle Smithové hrozí také izolace rodiny. Ta může pramenit z toho, že depresivní rodiče mohou mít tendenci vyhýbat se aktivitám, jakou jsou návštěvy parku, dětské oslavy a další akce. Děti depresivních rodičů mohou mít horší výsledky ve škole a mohou se u nich vyskytovat problémy s chováním.
Některé matky prožívají depresi hned po narození dítěte, u některých se může vyvinout později. V každém případě je však léčba deprese důležitá nejenom pro vaše vlastní duševní zdraví, ale také o schopnost pečovat o dítě. Jak vlastně poznáme, zda se jedná o depresi, nebo prostě jenom špatnou náladu? Zásadní je si uvědomit, že deprese přesahuje běžný rodičovský stres. Všichni rodiče mají těžké dny a je normální, že se někdy cítí unaveně, vyčerpaně a bez energie. Rozdíl je v tom, že příznaky deprese se objevují dlouhodobě a neustupují. Pokud se už týdny či měsíce cítíte skleslí do té míry, že je pro vás obtížné vstát ráno z postele a vykonávat běžné činnosti, pravděpodobně se jedná o známku deprese.
Pokud se rodič potýká s depresí, je často užitečné, když dítěti poskytne vysvětlení svého stavu, a to pochopitelně přiměřené věku. Svůj stav beztak těžko před dětmi schováte. I malé děti poznají, že vám není dobře, i když tomu nerozumí nebo nemají slova, která by to popsala. Americký terapeut Jor-El Caraballo, jehož postřehy zveřejnil sever childmind.org, říká, že je důležité mít na paměti, že děti jsou neuvěřitelně vnímavé a že je potřeb a s nimi mluvit. Doporučuje vést dialog přiměřený věku. „Konverzace by měla do značné míry záviset na dítěti a na vývojové úrovni." Mladší děti by například měly vědět, proč se jejich rodič necítí dobře a je unavený, u starších dětí můžete mluvit o konkrétních projevech deprese a o tom, jak ji léčíte. „Je velmi důležité, aby dítě vědělo, že pocity depresivního rodiče nezavinilo samo dítě. I malé děti toto mají tendenci obviňovat samy sebe za problémy blízkých lidí.” Podle terapeuta by rodiče měli být v ohledu svého duševního zdraví upřímní. „Můžete si s dětmi povídat o tom, co vám pomáhá depresi zvládat a že máte odborníka, který vám pomáhá celou situaci usnadnit.”
Mluvit s dětmi o své depresi způsobem přiměřeným věku jim může pomoci pochopit, co se děje. V každém případě nepodceňujte léčbu deprese, která většinou probíhá kombinací psychoterapie a medikace. Pomoci mohou také podpůrné skupiny, kde se řeší například pocit rodičovského selhání. Je také důležité zajistit, aby vás ostatní dospělí podporovali a dohlíželi na potřeby vašich dětí. Kromě toho, že do péče o dětí co nejvíce zapojíte druhého rodiče, je dobré mít pár přátel nebo rodinných příslušníků, kteří mohou zasáhnout, když se necítíte dostatečně silní na zvládání každodenních úkolů. To, že trpíte depresí, v žádném případě neznamená, že jste špatný rodič nebo že se o své dítě nedokážete postarat. Je však dobré zajistit si léčbu, podporu, uvědomit si případná rizika a udělat všechno pro to, abyste uspokojili potřeby dítěte co nejlépe.
