Odborníci varují: Obézním dětem hrozí deprese

V České republice trpí nadváhou či obezitou přibližně každé čtvrté dítě. Procento obézních dětí nejenom stále stoupá, ale zároveň se problém posouvá stále do mladšího věku. Pro děti to znamená nejen zvýšené riziko řady chorob, jako například cukrovky, vysokého krevního tlaku a cholesterolu, srdečně cévních či ortopedických onemocnění, ale také riziko problémů psychosociální povahy.

Ačkoliv některé děti se mohou i navzdory nadváze cítit dobře a sebevědomě, mnoho z nich to má přesně naopak. Slabé sebevědomí se může promítnout do pocitu studu za své tělo. Objevuje se i šikana, zhoršené známky, a také pocit osamělosti spojený se snahou izolovat se doma. Úzkost poté mohou děti paradoxně řešit tak, že budou útěchu hledat opět v jídle.

Podle National Library of Medicine jsou deprese a úzkost kritickými faktory, které mohou vést k obezitě, ale mohou být také jejím důsledkem. Studie dokumentují, že dětská nadváha a obezita bývají spojovány především s depresí.

Jídlo není odměna

Odborné studie dále ukazují, že na vývoj obezity má velký vliv raného stravování. Obézní děti odmalička konzumují větší množství jídla vyšší kalorické hodnoty, a zároveň nejsou příliš vedeny k fyzické aktivitě. Není to však jediný faktor. Náš vztah k jídlu se formuje i způsobem, jakým se na jídlo v naší rodině pohlíží. Častokrát totiž slouží jako odměna za požadované chování. Mezi tyto odměny často patří právě vysoce kalorické potraviny, jako jsou sladkosti.

Jídlo tak pro dítě neslouží jako zdroj výživy, ale pohody a potěšení, a proto po něm touží natolik intenzivně, že se jím přejídá. Spoustu rodičům si jídlem kompenzuje "těžký den v práci" nebo jím zajídá psychickou nepohodu. Je také důležité si uvědomit, že velký počet obézních dětí má obézní rodiče. Ti totiž přispívají k vytváření specifických vzorců chování spojených s jídlem, a to už odmalička.

Úzkost jako příčina i důsledek obezity

Odborníci varují, že u řady dětí s nadváhou či obezitou se může rozvinout úzkostná či depresivní porucha. Tyto poruchy se mohou projevit různě: od sklíčenosti, apatie a snahy se izolovat až po agresivitu či hněv. Deprese je u těchto dětí spojena s pocitem viny za přibírání na váze a konzumací jídla. Velkou roli tu samozřejmě hraje nízké sebevědomí a nízká sebeúcta, a navíc také posměch ze strany spolužáků i rodinných příslušníků. U depresivních obézních dětí často dochází ke zhoršení studijních výsledků. Vyskytují se i sebevražedné myšlenky.

Samostatnou kapitolou je odpor ke sportu a pohybu. Obézní děti se hůře pohybují, a proto se častokrát sportovním aktivitám cíleně vyhýbají. Většinou při nich zažívají obrovský stres, což může vést k takzvanému vyhýbavému chování, kdy děti odmítají chodit na hodiny tělesné výchovy, nebo se účastnit táborů či škol v přírodě. Návrat ke zdravé váze vyžaduje spoustu úsilí, odhodlání a spolupráce celé rodiny. Pokud jsou vaše děti ještě malé, je dobré přebytečným kilům předcházet co nejdříve.

Jaké rizikové faktory mohou vést k obezitě u dětí:

1. Jídlo u vás v rodině slouží jako zdroj odměny, pochvaly, nebo jako úleva od stresu

2. Jste zvyklí méně snídat, ale o to více večeřet

3. Mezi jídly volíte místo ovoce a zeleniny sladkosti, chipsy nebo fastfood

4. Nejíte u stolu, ale například u televize nebo u počítače

5. Ve vašem jídelníčku převažují vysoce kalorické potraviny a sladké nápoje

6. Místo aktivního odpočinku dává vaše rodina přednost pasivní zábavě, místo chůze upřednostňuje cesty autem i při kratších vzdálenostech.