Stejně jako občas musejí přimhouřit oko nad svými žáky, tak stejně občas mhouří i nad svými dětmi, Jonášem a Mikulášem. Při rekonstrukci kuchyně ale žádné úlevy neměli v plánu. Pustili se do ní s vyhrnutými rukávy a kompromisy si zakázali.
Cílem této proměny bylo vytvořit příjemný prostor, kde se bude celá rodina ráda scházet nejen u jídla, nechat vyrobit novou kuchyňskou linku s moderním úložným systémem: tichým dovíráním a rozdělovači v zásuvkách. Instalovat nad ni účinnou digestoř s recirkulací, samostatně stojící chladničku a plynový kotel ukrýt do skříně, položit dřevěnou podlahu. Dál potřebovali pořídit bytelný jídelní stůl a nové židle, vyrešit zastínění oken a rozšířit vnitřní parapety. „Jsme rádi, že jsme si připlatili za masivní podlahu. Je příjemná a teplá. A ve výsledku ani nestála tolik, protože jsem ji pokládal sám s kamarádem. Masivní červený dub jen tak něco nepoškrábe. Nedávno na ni spadla žehlička a nikde žádný škrábanec! Dokonce ani od drápků naší fenky Zorky, a že ta dovede řádit!“ říká Martin. Strašák kuchyně, velký plynový kotel, nešel přesunout jinam kvůli komínu, ale dal se elegantně schovat do růžové skříně, kterou vyrobil truhlář společně s kuchyní. Dveřní křídlo je z děrovaného plechu kvůli odvětrávání. Obrázek na pohovce je autorská práce Pavly: nechala ji počalounit a kresbu na látku natisknout. Díky speciální technice potisku vydrží navěky.
„Spolupráce s Martinou a Martinem byla za odměnu! Byli upřímní a hovorní, což je při komunikaci s klientem důležité. Bavilo mě sledovat, jak celá rodina drží při sobě, což se projevilo při požadavku na trávení volného času: nejradši se totiž všichni zašijí do kuchyně. Jeden vaří, druhý píše úkoly, třetí si čte a čtvrtý trénuje s míčem. Zásadní tedy bylo koncipovat prostor jako multifunkční, aby tu bylo pohodlné místo na vaření, práci, zábavu i relax. Televizi byste tu hledali zbytečně, nikomu nechybí. Bála jsem se, co Martina řekne na výrazný odstín skříně na spotřebiče a kotel, ale byla nadšená, starorůžová je prý její oblíbená barva! A klobouk dolů před Martinem, který si s kamarádem vzal celou rekonstrukci na hrb, zvládli to dokonale: od podlahy přes výmalbu až po lepení originálních dlaždic za linkou,“ vypráví designérka Pavla Kirschner. „Pro obklad na stěnu za linkou mě poslala Pavla do obchodu Los Kachlos. Vůbec jsem netušil, jaký vybrala, a špatně jsem si asi opsal kód, takže jsem se vrátil s úplně jinými dlaždicemi. Ale zamilovali jsme se do nich a už si je nechali, i Pavla souhlasila. Lepil jsem je sám a musím říct, že mě to docela bavilo, hlavně vymýšlet, jak jednotlivé díly poskládat, aby nám bylo příjemné dívat se na ně celý život,“ říká Martin, který si proměnu nemůže vynachválit. „Na rovinu? Jsme nadšení! A hned se přiznám: vždy jsem přehlížel profesi designéra a myslel si, že je to zbytečná služba, kterou nepotřebuju. Že jsem schopný si změny v bytě vyřešit sám. Ale jen jsem o nich začal uvažovat, došlo mi, jaký jsem laik! Všem doporučuju, ať odhodí českou malost a škudlení na nesprávném místě. Když si totiž připlatíte za odborníka, naopak ještě ušetříte a vyvarujete se mnoha chyb. Pavla nám dokonale zařídila kuchyň na míru provozu, který jsme jí předtím sáhodlouze a detailně popsali. Život v ní se totiž během roku mění: přes prázdniny je vytíženější, jak jsou kluci doma i přes den, od září ožívá až odpoledne a největší fičák bývá vždy večer: každý den chystáme teplou večeři a u stolu většinou opravujeme se ženou písemky. Pavla vnesla do našeho chaosu klid a řád. A za to jsme moc rádi.“
TEXT: MIRKA VERNEROVÁ | FOTO: ROBERT TICHÝ
Marianne Bydlení
