Mladá maminka Bára vždycky snila o prostorné koupelně, její přání se nakonec splnilo na šesti metrech čtverečních
Čeho je moc, toho je příliš. Bára je ryzí minimalistka, takže bylo jasné, že pohled na přeplácanou koupelnu, kde se mozaika modré, žluté a zelené tluče s oranžovou listelou, moc dlouho nevydrží. Vadilo jí také kombo sprchového koutu s vanou, protože zabíralo zbytečně moc místa.
„Báře na staré koupelně nejvíc vadilo, že je nepřehledná. Byla tu vana i sprchový kout a snad pět druhů navzájem nesourodých dlaždiček,“ líčí designérka Andrea. Než se pustila do díla, musela vymyslet, jak místnost „očistit“ a dispozičně vyřešit tak, aby nic nepřekáželo a zbytečně nebilo do očí. „Proto jsem pracovala s neutrální barevnou paletou a využila každou možnou plochu,“ říká. „Přála jsem si je nahradit prostornou sprchou, kam v pohodě postavím kyblík, ve kterém dceru koupu,“ říká mladá maminka. Změna dispozic vyžadovala šachování s rozvody, což ovšem nebyla jediná komplikace. Při budování odpadu ve sprchovém koutě se ukázalo, že mezi podlahou a stropem sousedů na něj není dost místa. „Řemeslníci proto museli podlahu zvednout. Trošku mě mrzí, že vzniklý sokl narušuje designovou čistotu, někdy to ale holt jinak nejde,“ popisuje designérka. Technická komplikace Báře naštěstí vůbec nevadí. „Ba naopak. Obdivuji, jak Andrea situaci vyřešila, neplánové pódium se mi vlastně i docela líbí,“ říká. Velkou radost má také z velkoformátových dlaždic s efektem žuly použitých ve sprše, na podlaze i v oddělené toaletě. Jejich šedý odstín se doplňuje s popelavou barvou skříňky pod umyvadlem vyrobenou na míru z vysokotlakého laminátu. „Jeho výhodou je vysoká odolnost proti vodě,“ vysvětluje Andrea. Praktickou stránku musela řešit také u stěn, které si Bára přála čistě bílé. Andrea je proto nechala natřít omyvatelnou barvou.
Stanovina místo závěsu
„Když jsem řešila umístění pračky se sušičkou,“ říká a v jejím hlase je slyšet pořádná úleva. Oba spotřebiče vměstnala vedle sebe do výklenku naproti sprše. Protože nechtěla, aby přístroje narušily estetiku koupelny, schovala je za závěs. „Zvažovala jsem klasický sprchový, ale pak jsem si vzpomněla, že jsem jako malá nocovala ve stanu, a bylo to v pohodě, i když pršelo,“ vypráví. Objednala tedy impregnovanou stanovinu, po níž snadno stékají kapky. „Andrea je zkrátka geniální,“ uzavírá Bára. Dlažba s dekorem kamene je použitá také na toaletě situované hned vedle koupelny. Bára v ní zainvestovala do moderní sanity – závěsného klozetu a tlačítek s dvojím objemem spláchnutí, které lze stisknutím toho menšího přerušit. Tato technologie dokáže snížit spotřebu vody až o 50 procent. Jednotný efekt obou prostorů umocňuje černá linka.
ANDREA O PROMĚNĚ
Bára má ve sprchovém koutě skleněnou stěnu na míru. V čem je její výhoda proti hotové z obchodu? Sklenář se vyplatí ve chvíli, kdy potřebujete atypický rozměr nebo když přestavujete koupelnu od základů a je nutné precizně vyřešit zachycení do stěny, podlahy a země. Sklo musí být kalené bezpečnostní – v případě rozbití se rozdrolí podobně jako v autě – a nejlépe s povrchovou úpravou proti vodnímu kameni. Varianta na míru ale samozřejmě vždycky vyjde dráž než sériová výroba. Dilema nastává také při rozhodování, zda instalovat sprchovou vaničku, nebo nechat jen dlažbu. Jaká jsou pro a proti? Já radši používám dlažbu, a to z jednoduchého důvodu – vypadá vždycky lépe. Většina kvalitních výrobců má u každé kolekce také variantu s protiskluzem. Na první pohled vypadá stejně, ale její povrch je hrubší, což snižuje riziko uklouznutí. S tím ale bohužel souvisí náročnější údržba, protože v hrubším povrchu se usazuje vodní kámen a podlaha pak šedne. Vyplatí se proto používat speciální prostředky, které vytvoří ochrannou nano vrstvu.
TEXT: IRI NOVAK | FOTO: VERONIKA RAFFAJOVÁ
- Zdroj článku
-
Marianne Bydlení