Geniální a levná proměna dětského pokoje: Nela a Teo se s vámi podělí o své dobrodružství s delfíny a velrybami

Sourozenci Teo a Nela bydlí s rodiči v bytě v pražských Modřanech. Kdybyste jejich pokojík navštívili před pár měsíci, jasně byste z barev pochopili holčičí přesilovku. Palubní deník této proměny se začal psát ve chvíli, kdy Teo definitivně odrostl dětské postýlce a začal rozlišovat symboliku modré a růžové. A nejen barvy, ale i zařízení bylo třeba vyměnit. „Například takový přebalovací pult… Byl pro mě nesmírně praktický, měl spoustu šuplíků, kam se ledacos schovalo, ale miminkovský nábytek už zkrátka musel pryč. Potřebovali jsme nový hezký pro dva předškoláky. A tak jsem oslovila Romanu, která mi už před lety předělala balkon,“ vzpomíná maminka Aneta. „Nahoru na postel se Nela dostane po schůdkách, které jsou současně úložným prostorem na knížky a hračky. Do pokojíku s mořskou tematikou mi přišlo skvělé použít jako bezpečnostní zábranu „rybářskou“ síť. Útulnost jsem podpořila laťkami za postelí, které chrání zeď proti otěru a zároveň evokují molo,“ vysvětluje designérka.

Plány, možnosti, nápady

„Původně Aneta zamýšlela dvě nové postele, ovšem ty by byly na úkor volného prostoru na hraní. Lepší variantou se mi zdála palanda, která logicky znamená více užitné plochy. Navrhla jsem tedy konstrukci, jejíž součástí jsou i šuplíky na oblečení, schodnice s úložným prostorem na knížky a hračky a ještě vysouvací lůžko pro návštěvu. Materiálově jsme se přiklonily k laminu – napůl v bílé barvě a napůl v dekoru světlého dřeva, který koresponduje s laminátovou podlahou. Raději bychom samozřejmě dřevo, ale protože se rodina bude možná za čas stěhovat, bylo vhodnější investovat do něčeho méně finančně náročného.“
 „Nová palanda s dostatkem úložného prostoru umožnila vytvořit v pokojíku ještě malý hrací koutek, kde si děti můžou vytahovat knížky z poliček a rovnou se s nimi uvelebit na huňatý koberec. Dětem jsem sem dala ještě houpačku, která se dá kdykoli sundat,“ říká designérka Romana.„Jak stůl Tea, tak Nelin nemají nohy. Desky jsou namontované přímo na zeď a k bočním stěnám ostatního nábytku. Lépe se pod nimi gruntuje a v pokojíku je tak i více volného místa. Až budou děti větší, můžou se desky přimontovat výše. Šestiletá Nela na svém stole ráda kreslí, proto jsem nad něj umístila nástěnku, kde si může vystavovat svá dílka. Teo je pořád ještě dost malý, takže svůj stolek používá spíše jako opičí dráhu. Přímo totiž navazuje na postel s kulatým okénkem, jímž může prolézat sem a tam. Všechny šuplíky, jak u stolu, tak postele, mají úchytky z lana. Tenhle drobný prvek hezky podtrhl celkový dojem mořského světa. Modrá na zdech evokuje hladinu moře, z níž vyskakují delfíni a velryby.“

Text: Zuzana Veselá