Kde vznikl nápad recyklovat rozbitý porcelán nebo keramiku?
Silvie: Nerecyklujeme, ale opravujeme všechny možné oťuky, praskliny a chybějící části na stávajících kusech. Základní myšlenkou je, že pokud máte doma cukřenku bez víčka, není nutné ji vyhodit, ale jde opravit!
Adéla: Ano, jak píše Silvie, jsme ještě o krok před recyklací, snažíme
se, aby se oblíbené kusy porcelánu nemusely stát odpadem.
Proč jste se rozhodli pro techniku kintsugi, čím vás oslovila?
Silvie: Kintsugi je jedna z klasických, velmi vážených technik a technologií oprav. Další jsou drátenictví, košíkářství... A snažíme se domyslet a vynalézt nějaké vlastní techniky. Vždy dbáme na tzv. food safe materiály. Protože cílem celého projektu je, aby se opravené věci dále užívaly stejně, jako byla jejich původní funkce.
Adéla: Já jsem původně vůbec nechtěla kintsugi dělat, protože vím, jak moc je tato technika zdlouhavá a náročná. Takže jsem ráda, že Silvie o ni náš repertoár obohatila. Každá technika se totiž hodí na něco jiného.
Kde berete staré kousky keramiky a podle čeho jednotlivé kousky vybíráte?
Silvie: Všude. Bazary, blešáky. Námi rozbité kusy…
Adéla: A taky od zákazníků, občas nám i někdo něco věnuje.