Očista, nebo očistec?!
Můj přístup k jídlu je blahobytný. Nic si neodpírám, a tak když má tělo chuť na pořádnou porci smetanové zmrzliny, dostane ji, stejně jako pečenou kachnu i s porcí bramborového knedlíku. Nutno podotknout, že tenhle stravovací systém mě zrovna nenabíjel energií, a tak jsem se rozhodla, že to pár dní zkusím jinak a že i já vyzkouším detox. Výsledek?
Nejsem příznivcem diet, dokonce mám svou teorii, že po světě chodí dvě skupiny lidí. Jedni jsou dietáři, kteří omezení v jídelníčku vnímají jako výzvu a nedělá jim problémy jisté potraviny vyřadit se svých stravovacích návyků. A pak je druhá skupina lidí - mezi ně patřím i já -, které dietetická omezení nervují a když začnou počítat kalorie, tloustnou. Zatímco i tučné jídlo, které člověk s ní s chutí a v pohodě, neublíží. Svou teorii jsem nekonzultovala se žádným výživovým poradcem, ani jsem si ho nenechala patentovat, i když mám pocit, že funguje.
Jenomže dlouhodobě se můj gurmánský přístup příliš neosvědčil. Chyběla energie i k práci za kancelářským stolem a když už bylo jasné, že svůj stav nemohu svádět na jarní únavu, rozhodla jsem se pro experiment. K detoxům a očistám jsem se stavěla spíše nedůvěřivě, ale přeci jen jsem se rozhodla, že zkusím tři dny na ovocno-zeleninových freschích. Tři dny před tím a tři dny po je režim odproštěný od kávy, alkoholu, mléčných výrobků, masa a masných výrobků, cukru a všeho, v čem se schovává jakýkoliv sacharid, a veškerých polotovarů. To byla výzva! Vydržím bez své oblíbené ranní rávy a bez večerní relaxační skleničky? Neutrpí tím můj styl “savoir vivre” alias “dělám si to hezký”? Rozhodla jsem se, že to zkusím.
Den 1. - sobota:
První den bez kávy a dalších zlotřilostí, které na mém organismu páchají škody. Dopoledne si dělám kopřivový čaj a sním dva banány. Chutná mi to. Odpoledne vyrážím do Dolánek u Turnova na řemeslné slavnosti, s výživou jsem si nedělala starosti, věděla jsem o restauraci Ábelům mlýn a její bezkonkurenční kuchyni a také o pstruhu a salátu na jídelním lístku. Cestou jsem jedla jablko. Bez sýru. I tak to šlo. Když jsem ovšem přijela do restaurace, linula se od ní šílená fronta. Bylo jasné, že tady mě nenakrmí. Bohužel u stánků vedle žádné veganské pokrmy neměli, takže jsem první očistný den selhala. Dala jsem si krajíc chleba s paštikou, malé pivo a koláček, sic všechno v miniaturních porcích.
Den 2. - neděle:
Ke snídani si dávám bylinkový čaj, jablko a kokosovou vodu. K obědu dělám “dršťkovou” polévku z hlívy ústřicné, druhý chod je rajčatový salát a rýžové nudle s pečenou zeleninou. Stoupá moje spotřeba jablek. K večeři si dělám jarní bramborový salát se sušenými rajčaty. Docela ta očista jde…
Den 3. - pondělí:
Jdu do práce a skoro automaticky chci odbočit do své oblíbené kavárny. Jak to bez kofeinu zvládnu? Ke snídani se tedy dávám smoothie z avokáda a manga. Zatímco obvykle bývám z času oběda trochu hysterická, dnes mám pocit, že si musím oběd před ostrým detoxem fakt užít. Takže žádné jídlo z plastové krabičky, které v rychlosti sním nad klávesnicí. Odcházím do svého oblíbeného bistra a objednávám si cizrnu s pečenou dýní a koriandrem a užívám si každé sousto. Odpoledne si místo cheesecaku dávám tři sklenice kokosové vody. Večeřím avokádo se ztraceným vejcem.
Den 4. - úterý - první den jen na šťávách:
Hned po probuzení vypiju velkou sklenici vody s citronem, takhle bych měla začínat každý den. Místo snídaně si dávám šťávu z řepy, celeru, mrkve a jablko. Je to vážně dobrý! A už vidím jednu výhodu - odpadá mi přemýšlení nad jídlem. A tak jsem místo oběda šla na procházku a cestou jen popíjela svůj oběd (šťávu z celeru a jablka). Celý den jsem v pohodě! Den zakončuju dezertem (jde o eufemismus pro fresh z borůvek, batátů, granátového jablka, hrušky a skočice) v jedenáct večer. Bez výčitek!
Den 5. - středa - druhý den na štávách:
Dobré to je! Piju si šťávy a vlastně si na nich docela pochutnávám. Jen jsem pro své okolí za blázna. “Cože? Zrovna ty nejíš? Největší kavárenský povaleč, kterému v těle koluje místo krve kafe a prosecco? LOL!” Překvapila jsem tak nejen sama sebe, ale i většinu svých přátel.
Den 6. - čtvrtek - třetí den šťávách:
Poslední den jen na šťávách! Dávám to, ale večer mě čeká největší výzva. Oslava narozenin kamarádky. Tradičně patřím mezi ty nejvděčnější strávníky a mezi největší pařiče. Tentokrát je jasné, že do dna můžu dopít jen čerstvě vymačkanou šťávu. Na oslavě (alespoň) čuchám pečenému kuřeti. A trpím v okamžiku, kdy na scénu přichází dort. Můj oblíbený dort Pavlova, a letos se kamarádce obzvlášt povedl. Aspoň na pohled. Slastné vzdychání, když oslavenci jedli, bylo trochu nervydrásající, ale vydržela jsem. Těsně před půlnocí jsem ale za výdrž odměnila a vypila - oslavenkyni na zdraví - deci šumivého vína. Challenge (skoro) done!
Den 7. - pátek - první čistý den “po”:
Snídám vydatné smoothie a hned po práci běžím do obchodu a kupuju spoustu ovoce a zeleniny. Cpu se avokádem. Sedm dní bez cukru a kávy se dá přežít. Divím se tomu, ale rozhodně na mě nedostatek kofeinu nijak nepůsobí. Cítím se dobře a přijde mi, že mám hezčí pleť. Hurá!
Den 8. - sobota - druhý čistý den “po”:
Všechno by dopadlo dobře, ale pak mi zazvoní telefon - přijela kamarádka “z mokré čtvrti” a chce jít na pivo. Měním večerní setkání na odpolední posezení v restauraci. “Slyšela jsem, že Lou Fanánek Hagen zhubl tak, že pil jenom vinné střiky,” vypráví mi Zuzana a já si dost rychle zdůvodním, že víno je vlastně produkt z hroznů a že mi malý střik na oslavu našeho setkání neublíží. Kombinuji štávovou očistu a Fanánkovu dietu.
Den 9. - neděle - třetí čistý den po:
Držím se, takže opravdu nejím žádný cukr, žádné mléčné produkty, pečivo… Akorát jsem u rodičů dostala nabídku, která se neodmítá: kachnu. Bylo to poprvé, co jsem z kachny nespásla kůžičku a jedla ji jen se zelím. Takže moje očišta nebyla stoprocentní, ale i tak jsem na sebe byla hrdá. Těch devět dní pro mně bylo důležitých hlavně kvůli posilování vůle. Zjistila jsem, že všechno je v hlavě. Že svou posedlost jídlem můžu trochu korigovat. Když budu chtít.
Poznámka: První sacharidová nálož byla dokonalá kobliha z Maso a kobliha.
