K přelomu roku patří bilancování. Nevyhnulo se ani nám v redakci. Co nám rok 2021 dal a vzal? A na co se těšíme v roce 2022?
Editorka
V lednu mi zemřel tatínek, takže otázka, co mi rok 2021 vzal, má pro mě jednoznačnou odpověď. Myslím, že tu ztrátu si uvědomuji teprve postupně. Zároveň mi jeho odchod ale jednu důležitou věc dal: vědomí, že konec života může být smířený, pokojný a dobrý. I pandemické lockdowny mi něco dobrého daly, totiž radost z toho, že jsme se doma nepozabíjeli ani nerozvedli, ba dokonce si opatrně myslím, že jsme z té doby vyšli posíleni.
Těším se, že už snad bude možné nechat proti covidu očkovat i děti mladší než 12 let. Budeme první ve frontě. Strašně se těším na sníh a doufám, že pořádně provětráme sáňky i lyže. V létě bych chtěla dojít pěšky do Krkonoš a znovu zažít východ slunce na Sněžce.
Produkční
Druhý rok koronavirové krize mě ujistil, že není třeba lítat každých šest týdnů ke kadeřnici, protože moje přirozená barva mi vážně sluší nejvíc. Naučil mě také, jak skvělé jsou dny na home office bez make-upu a jak speciální jsou zase dny, kdy si make-up můžu udělat, protože je k němu příležitost (i když je to jen porada v redakci). Ale to nejdůležitější, co mi rok 2021 dal, je úžasný manžel a nové, sladké příjmení.
V minulém roce jsme se všichni museli vzdát svých oblíbených koncertů a divadelních představení, takže přirozeně doufám, že tento rok bude situace pro umělce příznivější. Sama hraju ve třech kapelách a pravidelné koncertování mi už opravdu chybí!
Šéfredaktorka
Rok 2021 mi vzal pár iluzí a ukázal, že jedinou jistotou je nejistota. A tak jsem se rozhodla, že budu žít naplno tady a teď a budu si dopřávat krásné zážitky s mými nejbližšími, ať to stojí, co to stojí. Za všechny zmíním alespoň jeden – dovolenou v Řecku, kde jsme s dcerou viděly, jak se líhnou mořské želvičky. Hlava mi nebrala, jak ty malé mršky přesně věděly, kudy mají pelášit do moře. Když si na to vzpomenu, usmívám se ještě teď. Tam, na setmělé zakynthoské pláži mi došlo, jak mocná a magická je příroda a jak malý a bezvýznamný je člověk.
Na rok 2022 se těším i netěším. Myslím, že se budeme dál potýkat nejen s virem, ale i s ekonomickými důsledky pandemie. Je mi strašně líto všech, které to postihne. A taky mě to pěkně štve. Těžko cokoli plánovat, ale věřím, že konečně uskutečním už dvakrát odložený výlet s mou maminkou do Vídně. A moc se těším na všechny zajímavé a inspirativní osobnosti, se kterými se seznámím při přípravě Marianne.
Kosmetická redaktorka
Asi jako každému nejen u nás, ale i ve světě mi rok 2021 dočasně vzal svobodu. Ale děkuju za to, že vlastně jen tu. Sice jsem nemohla vycestovat nebo si kdykoliv zajít na drink s kamarády, ale já i má rodina jsme byli a naštěstí stále jsme zdraví. A to je nejdůležitější. Co mi uplynulý rok dal? Zvládla jsem se vdát, takže skvělého manžela, mnohem více času stráveného na čerstvém vzduchu, možnost dostatečně se věnovat fence Elle, motivaci víc vařit a naučit se porcovat kuře, odhodlat se po letech k řízení auta. Abych nezapomněla, konec roku přinesl mou milovanou neteř, Viktorku.
Chci s mužem a psem vyrazit na delší dovolenou. Takový roadtrip. Zjistila jsem, že příroda mi na duši dělá líp než hluk velkoměsta. V hlavě mám Toskánsko, nějakou osamocenou vilu v přírodě s úchvatným výhledem. Ale uvidíme, co bude. Raději to neplánuji, a pokud to vyjde, budu skákat radostí!
Lifestyle redaktorka
Uplynulý rok mi dal jistotu, že nic v životě není jisté ani samozřejmé. Také tři vyvýšené záhony na zahradě, uklizenou pracovnu a zjištění, že bych byla naprosto nemožná učitelka i kuchařka ve školní jídelně. Naopak mi vzal iluze o zdravém rozumu a svobodě, ve které jsem si myslela, že žiju.
Těším se, až někdo přijde s odpověďmi na otázku, proč byly uplynulé dva roky takové, jaké byly. Věřím totiž, že vše, co se děje, má svůj smysl. Jen u této, snad končící, pandemie ho zatím postrádám. Těším se na zajímavé pracovní výzvy, setkání s těmi, které jsem dlouho neviděla, sklenku vína na terase, povídání se synem, který úspěšně směřuje do puberty... Zkrátka na všechno dobré, co rok 2022 přinese.
Art Director
Jsem věčný optimista, a tak se snažím si ze všeho brát jen to pozitivní. Rok 2021 mi dal především více času stráveného s dětmi a rodinou, hodně pohybu na čerstvém vzduchu a méně stresu. A také mi dal Marianne, pro kterou jsem začal pracovat na začátku roku, za což jsem velice vděčný.
Nemám rád zimu, a tak se stejně jako každý rok nejvíc těším na jaro a na léto a na víkendy na chalupě s přáteli. Chtěl bych se také více věnovat hře na kytaru, kterou jsem v poslední době dost zanedbával
Online redaktorka
Když se ohlédnu za uplynulým rokem, tak překvapivě vidím mnoho pozitiv. Vlastně je úplně geniální, že náš mozek zapomíná na všechno špatné a uchovává v mysli jenom to dobré. Díky tomu se můj rok 2021 nese ve znamení příchodu nového čtyřnohého člena rodiny Huga, plného úvazku v Marianne, vysokoškolské promoce v rouškách, krásných líbánek v Norsku a nejbarevnějšího podzimu, který pamatuji.
Už dlouho se chci přihlásit na kurz keramiky, a tak doufám, že se můj rok 2022 ponese ve znamení hrnečků, talířků a misek. Zároveň se mi v hlavě rýsuje i několik cestovatelských snů, které by se mohly proměnit v realitu. Pravdou ale je, že nic konkrétního plánovat nechci. Raději čekám, co rok 2022 sám přinese.
Módní redaktorka
V roce 2021 jsem úspěšně dokončila školu a po téměř dvaceti letech řekla vzdělávacímu systému sbohem. Začala jsem naplno pracovat a stala jsem se absolutním pánem svého času, s čímž se stále učím zacházet. V podstatě celý rok se tak nesl v bilancování nad tím, co mi dalo a vzalo studium a odpověď zatím nemám. Jisté však je, že bez studia žurnalistiky bych pravděpodobně nikdy nenastoupila na stáž do vydavatelství Burda a nestala se tak součástí Marianne. A to by mě mrzelo!
Ačkoliv takové těšení už proběhlo, musím se přiznat, že se neskutečně těším na velké živé koncerty mých oblíbených kapel. Pokud se poštěstí, tak by v červnu měli do mého rodného města Hradce Králové přijet Green Day a v červenci bych se měla vydat do Varšavy za Coldplay. Obě kapely už jsem sice naživo viděla, ale něco mi říká, že události posledních dvou let vrhnou na live koncerty ještě o něco zářivější světlo.
Online editorka
Rok 2021 mi vzal moje růžové brýle, kterými jsem se až moc často koukala na svět. Díky bohu za to. Svět je bez nich totiž mnohem barevnější, ve skutečnosti tak barevný, jak mu sami dovolíme. A to je věc, kterou mi rok 2021 dal. Vědomí toho, že jen my sami jsme strůjci našeho života a myšlenek, a jak řekl v našem rozhovoru Jan Vojáček: „To, čemu věříme, se nám opravdu děje.“
Poslední rok nás naučil moc neplánovat, protože jak jsme se několikrát mohli přesvědčit, všechno nakonec může být úplně jinak. Proto se snažím žít víc v přítomnosti, a ačkoli to zní jako klišé, užívat si každodenní maličkosti. Jednu věc bych si ale z roku 2021 chtěla odnést – méně lpět na materiálních věcech a místo toho tvořit více zážitků a vzpomínek. A těmi nejhezčími jsou pro mě zážitky z cestování. Pokud to tedy situace dovolí, těším se, že v roce 2022 budeme víc cestovat.
Grafička
Rok 2021 mi určitě vzal do určité míry kus svobody. Sbalit si batoh a odcestovat na druhý konec světa se najednou kvůli covidu stalo značně komplikovaným a mnohdy i riskantním. Také zajít si do baru na drink a poznat nové lidi bylo v mnoha měsících jako vzpomínka na „staré dobré časy“. Co mi ale tento rok přinesl, je utvrzení v tom, že mám opravdové přátele a rodinu, na kterou se mohu vždycky spolehnout. A čas strávený doma mi přinesl zrekonstruovanou ložnici a obohacenou sbírku nově ozkoušených receptů.
V roce 2022 se těším na moře, slunce a hodně zážitků z cest! Mám v plánu začít chodit do tanečních, které mě v dospívání minuly, a trávit více času s lidmi, které mám ráda. Protože čeho si po zkušenosti s pandemií vážit víc než zdraví a lásky. Ať je i pro vás rok 2022 novou nadějí na lepší zítřky.
