Patříte k lidem, kteří nenávidí prázdné políčko v diáři? Obáváte se, že volný večer značí vaši nespolečenskou povahu nebo lenost? A nedokážete si představit, že byste měli jeden víkend úplně volný? Vítejte ve světě, kde se zaneprázdněnost stala novou drogou.
Když se řekne závislost, většina lidí si představí tvrdé drogy, alkohol nebo cigarety. Pravdou ale zůstává, že v dnešní ambiciózní době se můžeme setkat také se závislostí na zaneprázdnění. Na první pohled bohulibá „závislost“ se postupem času může proměnit v nenápadného zabijáka, který vede k syndromu vyhoření, depresím nebo úzkostem. Odborníci se ale shodují v tom, že chuť být zaneprázdněný je „lidská“. Zatímco zvířata si užívají nic nedělání, lidé přímo lační po aktivitách a nových zkušenostech. To mimochodem dokázal i nedávný výzkum, ve kterém bylo účastníkům řečeno, aby vyplněný průzkum odnesli buď na bližší místo nebo na vzdálenější místo. Po předání průzkumu museli lidé počkat v experimentální místnosti, a to po dobu patnácti minut. Následně se jich odborníci zeptali, jak hodnotí úroveň svého aktuálního štěstí. Světe div se, výsledky ukázaly, že účastníci, kteří doručili průzkum na vzdálenější místo (ti, kteří byli více zaneprázdněni), byli výrazně šťastnější. I v tomto ohledu ale platí, že nic se nemá přehánět, a tak bychom si na svá bedra neměli nakládat více, než uneseme.
Možná sami víte, že čím úspěšnější v práci jste, tím více úkolů dostáváte. Váš šéf jednoduše ví, že jste mistrem svého oboru a bojí se svěřit práci někomu méně povolanému. Bohužel, málokdo si uvědomí, že hora úkolů, kterou před sebou valíte, zákonitě vede k nedokonale odvedené práci, chybám a nižší kreativitě. Na jedné straně tedy máte dobrý pocit z toho, že váš diář nezeje prázdnotou, na straně druhé ale bojujete s množstvím úkolů a propadáte tzv. tunelování. Tento jev označuje situaci, kdy jste zaneprázdněni věcmi, které souvisí s vaší prací, ale zároveň nevedou k dokončení úkolu. Pokud tedy trávíte většinu pracovní doby odpovídáním na e-maily, schůzkami či hašením problémů, které už hoří, pak pravděpodobně „tunelujete“. Nebojte se, rozhodně nejste sami. Studie, publikovaná v Harvard Business Review, ukázala, že zaměstnanci většiny velkých společností tráví 80 % svého pracovního času právě tunelováním. Následně už nezbývá příliš prostoru na dokončení skutečného úkolu, což následně vede ke zmiňovanému syndromu vyhoření či jiným psychickým problémům.
Zaneprázdněnost ale není doménou jenom našeho pracovního života. Naopak, mnoho lidí se domnívá, že i volný čas musí překypovat jednou zajímavější aktivitou za druhou. A tak ještě před prací jdou na jógu, po práci stihnou squash s přáteli, drink s kolegy nebo výstavu s partnerem. Obdobně to probíhá také o víkendech, kdy je sobota i neděle do poslední hodiny vyplněna programem. Za tímto fenoménem stojí zkratka FOMO, která vznikla z anglického výrazu The Fear of Missing Out (strach, že něco zameškáme). Právě FOMO nám nenápadně našeptává, abychom neustále něco dělali a ani na malý moment neodpočívali. A tak ve volném čase projíždíme sociální sítě, prohlížíme nejnovější zprávy na internetu, vymýšlíme si odpolední program nebo i o víkendu kontrolujeme pracovní e-maily. Důvod? Strach, že bychom odpočinkem přišli o něco důležitého! V tomto ohledu nás neblahým způsobem mohou ovlivnit i sociální sítě. Pokud si totiž otevřete Instagram, který je plný fotografií zaneprázdněných přátel, pak je logické, že podobně perný program chcete také.
"Život je příliš krátký na to, abychom byli zaneprázdněni," píše Tim Kreider ve své úvaze pro The New York Times a má naprostou pravdu. Vůbec není na škodu, když si uděláte pořádek ve svých pracovních úkolech, odmítnete práci navíc nebo si páteční odpoledne vyhradíte pouze pro sebe. Opakem zaneprázdněnosti totiž není lenost nebo pohodlnost. Výzkumy navíc ukazují, že nuda nebo nečinnost aktivuje širší oblast mozku a pomáhá zlepšit kreativní myšlení. Na úmyslný odpočinek nedají dopustit ani úspěšní umělci nebo podnikatelé, kteří si dobrovolně ordinují relaxaci a nic nedělání. Stejně tak je důležité, abyste se dokázali odpojit od své práce. I v tomto ohledu výzkumy naznačují, že lidé, kteří ve volném čase zapomenou na práci, vykazují nižší míru únavy, prokrastinace a naopak se pyšní lepším duševním a fyzickým zdravím.
