Už dávno víme, že štěstí je muška jenom zlatá. Přesto většina z nás stále prahne po životě, který bude prošpikován chvílemi štěstí. Možná je ale načase změnit úhel pohledu, a připustit, že spokojený život není jenom o hledání a nacházení šťastných momentů.
Když zapátráme v paměti, možná si vybavíme hodinu filozofie na gymnáziu, kde nám vyučující vykládal Aristotelovu teorii o hédonické a eudaimonické stránce štěstí. Řecký filozof tvrdil, že na jedné stráně je hédonický život plný potěšení, pohodlí, stability a pevných sociálních vztahů, a na straně druhé život eudaimonický, který se primárně zabývá pocitem „naplnění“ z konání vyššího dobra. Od dob Aristotelése se toho příliš nezměnilo, a tak stále vnímáme štěstí jako chvíli, která přichází buď s naprostou pohodou (hédonismem) nebo dobrým skutkem (eudaimonismem).
Nejnovější studie, která byla zveřejněná v odborném časopise Psychological Review, ale naznačuje, že existuje i jiný způsob, jak dosáhnout spokojeného života. Podle psychologů bychom svou pozornost neměli zaměřovat na hledání štěstí, nýbrž na hledání psychologického bohatství.
Pokud chceme najít psychologické bohatství, musíme vědět, kde začít. Podle psychologů si pod tímto pojmem můžeme představit „zajímavé zážitky, ve kterých je novost doprovázena hlubokými změnami v naší perspektivě.“ S psychologickým bohatstvím se například setkávají studenti, kteří se rozhodnou pro studium v zahraničí. Zprvu náročná situace jim do života přinese zajímavé zkušenosti, vhled do odlišné kultury, nová přátelství, ale i změnu perspektivy na kulturu vlastní. Obdobné psychologické bohatství nachází lidé, kteří se vydají novou kariérní cestou.
Podle psychologů je základním znamením psychologického bohatství to, že nová zkušenost nemusí být zprvu příjemná či zábavná. Dokonce může způsobit utrpění. „Neplodnost, chronické onemocnění, nezaměstnanost. I v utrpění můžete najít psychologické bohatství, neboť nové zkušenosti formují vaše chápání sebe samotných a světa kolem vás,“ vysvětluje profesor psychologie Shige Oishi.
V žádném případě to neznamená, že byste z fleku měli pokořit Mount Everest nebo se vydat do válkou sužované oblasti. Pouze se vyplatí, když k určitým, a třeba i nehezkým, životním událostem budete přistupovat s otevřenou myslí. „Psychologické bohatství vytváří prostor pro nové výzvy. Nejde jenom o to, že všechno jde v životě dobře a hladce. Procházení si nepříjemnými zážitky má také svou hodnotu,“ psycholog Erin Westgate. Psychologové navíc dodávají, že hédonický, eudaimonický a psychologicky bohatý život se vzájemně nevylučují a ani jeden přístup není lepší než druhý.
Autoři studie se zprvu domnívali, že myšlenka psychologického bohatství se zalíbí především tzv. WEIRD společnosti (západní, vzdělané, industrializované, bohaté a demokratické společnosti). Následné průzkumy ale ukázaly, že psychologicky bohatý život by si zvolili jak lidé v Japonsku, Jižní Korei nebo Německu, tak i Indové. Autoři tedy nenašli významné spojení mezi výší příjmu a touze po psychologicky bohatém životě.
