Víte, jaký je rozdíl mezi panickou atakou a záchvatem úzkosti?

Naštěstí už dávno pominula doba, kdy se lidé za své psychické problémy styděli. Dnes už víme, že psychická stránka těla je stejně důležitá jako fyzická, a tak bychom neměli péči o svou duši zanedbávat. O tuto osvětu se snaží také Světový den duševního zdraví, který slavíme v sobotu 10. října, a jehož hlavním cílem je dlouhodobé zlepšování péče o duševní zdraví a zvýšení povědomí o problematice. Bohužel, mnoho lidí se stále domnívá, že do kolonky psychická nemoc řadíme "pouze" depresi, bipolární poruchu nebo schizofrenii. Neměli bychom ale zapomínat na další problémy, které sice na první pohled působí mírněji, avšak ve finále nadělají v naší hlavě stejnou paseku jako výše zmíněné nemoci. Ano, řeč je například o panické atace a záchvatu úzkosti.

Nezaměňujme pojmy s dojmy

Panika a úzkost, dva pojmy, které mnoho lidí považuje za synonymum. Pravdou ale zůstává, že mezi těmito slovíčky najdeme zásadní rozdíl. "Z klinického hlediska je úzkost považována za trvalý a dlouhodobý stav, který je plný obav a napětí. Záchvaty paniky jsou naopak relativně krátkodobé epizody, obvykle trvají několik minut, které jsou spojeny s řadou fyzických příznaků, včetně dušnosti, bušení srdce, mravenčení končetin a motýlů v žaludku," vysvětluje základní rozdíl lékař Pablo Vandenabeele pro Stylist. 

Velký rozdíl můžeme spatřit také v původu těchto problémů. Zatímco panické ataky přichází nečekaně, úzkost je reakce na stresové a náročné období. "Spouštěče záchvatu úzkosti se mohou u každého lišit. Úzkost se u vás může objevit, pokud jste pod stresem, cítíte tlak okolí nebo jste dlouhodobě izolováni," dodává lékař Pablo Vandenabeele. 

Příznaky paniky vs. úzkosti

I když některé emocionální příznaky mohou být u panické ataky a úzkostného záchvatu podobné, velký rozdíl nalezneme u fyzických symptomů. Podle lékaře Pabla Vandenabeeleho vás u panické ataky může potrápit zvýšený srdeční tep, bolest na hrudi nebo nevolnost. Dále můžete pocítit návaly horka, zimy, sucho v ústech, zvonění v uších, třes či dušnost. V návaznosti na tyto symptomy dochází k intenzivnímu strachu o vlastní život a pocitu, že tento stav "nemůžete přežít". 

Na druhou stranu příznaky úzkosti mají trvalejší a dlouhodobější charakter. "Mohou se u vás objevit křeče v žaludku, chvění nebo mdloby. Mnoho lidí se také cítit podrážděně nebo neklidně," doplňuje Pablo Vandenabeele. Mezi další příznaky lze zařadit také bolest svalů, nadměrné pocení nebo potíže s usínáním. 

Panická ataka sice přináší intenzivnější příznaky, zároveň ale trvá kratší dobu. To o sobě bohužel nemůže tvrdit úzkost, která se v naší hlavě může zabydlet na delší časový úsek. "Záchvaty paniky obvykle dosáhnou svého vrcholu během deseti minut a mohou trvat mezi 20 a 30 minutami. Úzkostné záchvaty přicházejí postupně a liší se podle toho, jak dlouho trvají," dodává lékař. 

Vyhrajte boj nad panikou i úzkostí

Panika a úzkost dokážou člověka pěkně potrápit, obzvláště pokud se dostavují častěji než dvakrát do roka. V takový moment je důležité vyhledat odbornou pomoc v podobě kognitivně-behaviorální terapie nebo psychiatra. Nejen, že s vámi lékař problém rozebere po odborné stránce, ale především je vysoká pravděpodobnost, že společnými silami vyženete paniku či úzkost z těla ven. 

ČTĚTE TAKÉ: Úzkost jako mor 21. století. Jak se s ní vypořádat?