První republika a móda: Zrození moderní ženy
Vznik samostatné Československé republiky v roce 1918 nebyl jen milníkem v dějinách státu, ale i ve vývoji ženského odívání.
marianne.cz
Životní cesty herečky Lídy Baarové byly natolik spletité, že ani celovečerní film nebo vydané knížky nedokázaly rozlousknout tajemnou auru, kterou kolem sebe prvorepubliková hvězda měla. A tak dodnes přesně nevíme, jaký vztah Lída Baarová chovala k Josephu Goebbelsovi nebo jestli si nálepku kolaborantky doopravdy zasloužila.
První republika, filmový průmysl na vzestupu a po barrandovských ateliérech se prochází Lída Baarová. Okouzlující mladá dívka, které mnozí předurčují hvězdnou kariéru, si teprve zvyká na své nové jméno. V rodném listě totiž stojí Ludmila Babková. S první hereckou nabídkou, které se studentce konzervatoře dostalo už v sedmnácti letech, si Ludmila musí vybrat svůj umělecký pseudonym. Ludmila s výběrem nového jména tak dlouho bojuje, až si nakonec nechává poradit od svého tatínka Karla Babky. Mimochodem, jeho inspirací bylo příjmení rodinného přítele spisovatele Jindřicha Šimona Baara.
Po úspěšném prvním filmu Kariéra Pavla Čamrdy se Lída Baarová dostává do povědomí českých filmařů a točí o sto šest. Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, Madla z cihelny, Funebrák, Zlatá Kateřina nebo Pán na roztrhání – to je jenom zlomek filmů, ve kterých Lída Baarová ve 30. letech minulého století září. Zatímco v profesním životě se okouzlující Lídě daří na výbornou, v osobním životě je velmi nestálá. Románek s režisérem Karlem Lamačem či pobláznění Vlasty Buriana způsobuje, že se Lída Baarová dostává „do řečí“.
Když už to vypadá, že Lídě není v lásce přáno, objevuje se na scéně německý herec Gustav Fröhlich. Ani Gustav není žádný svatoušek, což dokazuje fakt, že s Lídou Baarovou randí v době, kdy je stále ženatý. Lída Baarová s Gustavem Fröhlichem následně otěhotní. Ve svých pamětech ale Lída uvádí, že se o těhotenství a následném potratu dozvěděla až mnohem později. Na premiéře německého filmu Barkarola totiž začala krvácet, a posléze jí v nemocnici bylo sděleno, že šlo o polyp. Ve skutečnosti ale potratila kvůli mimoděložnímu těhotenství.
Po nevydařeném vztahu s Gustavem Fröhlichem vchází do života Lídy Baarové další muž, říšský ministr propagandy Joseph Goebbels. Ani v tomto případě se nejedná o procházku růžovou zahradou. Klepy o jejich vztahu se šíří nadpozemskou rychlostí, a jenom málokdo dokáže určit, zda jde o čistě platonickou lásku, skutečný vztah nebo jenom chvilkové poblouznění. Bůhví, zda to ví samotná Lída Baarová.
Pravdou ale zůstává, že Joseph Goebbels nešetří pozvánkami na společenské akce, květinami i sladkými slůvky. A zda zůstává jenom u nevinných doteků, nebo Lída s Josephem sdílí společné lože, to nikdo neví. Jisté je pouze to, že ani s tímto mužem Lída Baarová nenachází klid a pohodu.
„Potom mám ještě velmi dlouhý a velmi smutný telefonický rozhovor. Ale zůstávám tvrdý, i když mi může srdce puknout. A teď začíná nový život. Tvrdý, krutý, jen povinnosti oddaný. Mládí skončilo,“ napsal si Goebbels do svého deníku 16. srpna 1938, tedy v den, kdy vztah s Lídou Baarovou musel na popud Adolfa Hitlera ukončit.
Konec války se pro Lídu Baarovou nese ve znamení nálepky – kolaborantka. Výčitky, pohrdání i nepříjemné pohledy od cizích i známých lidí ztrpčují život Lídě i její rodině. Umírá nejen Lídy maminka Ludmila Babková st., ale také její sestra Zorka, která spáchala sebevraždu skokem z okna. Smyčka se stahuje také okolo Lídy, která je odsouzena za kolaboraci.
V případě Lídy Baarové naštěstí nedošlo k nejhoršímu, a tak je herečka 24. prosince 1946 propuštěna na svobodu. „Nebylo prokázáno, že se obviněná Lída Baarová dopustila udavačství ani že podporovala nacismus spoluprací s gestapem nebo SD. Její styky s Goebbelsem a Hitlerem nespadají do doby zvýšeného ohrožení republiky,“ znělo v návrhu veřejného žalobce mimořádného lidového soudu. Trestní řízení proti Lídě Baarové se definitivně uzavírá v lednu 1948.
Lída Baarová na lásku nerezignuje ani po válce a poměrně záhy se provdává za loutkáře Jana Kopeckého. Společně také po únorovém převratu utíkají do Rakouska, kde si Lída Baarová buduje svůj nový domov. Ani vztah s Kopeckým ji nedělá šťastnou, a tak nikoho nepřekvapuje, že dochází k rozvodu.
Přesto v Rakousku Lída Baarová svou, pravděpodobně životní, lásku potkává. Její srdce si získává lékař Kurt Lundwall, se kterým se Lída snaží otěhotnět. Neúspěšně. Vztah této dvojice trvá třiadvacet let a končí smrtí Kurta Lundwalla v roce 1972. Poté hledá Lída Baarová stále častěji útěchu ve sklence alkoholu a prášcích.