Otázka „Jak se jmenuješ?“ je velice běžný začátek konverzace s lidmi, které neznáme. Na tuto otázku odpovíme za život stokrát, možná i tisíckrát. Je ovšem zajímavé, jaké různé spojitosti naše mysl začne po vyzrazení jména vymýšlet. Na toto téma se nedávno zaměřil psycholog Michael E. W. Varnum, který je shrnul pro server Psychology Today.
Jména a stereotypy
Jaký typ člověka se vám vybaví, když si vzpomenete na někoho jménem Elizabeth (v české verzi Alžběta)? Možná někdo podobný královně Alžbětě II. Podle loňské americké studie si lidé s tímto jménem vybaví obvykle někoho vřelého a kompetentního. I další práce naznačuje, že na základě jména si člověk o druhém vytvoří jistou informaci, obvykle stereotypní, což může souviset se sociální třídou druhých, etnickou příslušností, ale i povahou, jak je naznačeno výše. V minulosti bylo v českých zemích dlouhodobě nejčastěji dávaným jménem Marie. Když se tedy řekne Maruška, lidé si obvykle vybaví „vlídnou babičku“ či dívku, která s radostí zajde pro jahody i v zimě (snad každý zná totiž pohádku Dvanáct měsíčků). A jisté spojitosti nás napadnou i s dalšími jmény. Pokud je jméno například „tvrdé“, obsahuje více R, jako například Erika či Markéta, v člověku to může evokovat, že se bude jednat o drsného člověka. Jinak tomu může být u Aničky či Elišky. Ačkoliv to samozřejmě souvisí s tím, koho člověk s tímto jménem zná a jaký dotyčný je. Obecné představy o jménech tak hrají určitou roli, ale stejně tak i ty subjektivní.