Myslíte si, že ve 21. století už neškatulkujeme profese na „mužské“ a „ženské“? Opak je pravdou, a tak si stále mnoho lidí myslí, že IT specialista nebo programátor je ryze rodu mužského.
Na začátku března, konkrétně na Mezinárodní den žen, odstartovala ve Velké Británii netradiční kampaň s názvem Imagine. Minimalistickým plakátům dominují krátké texty, které ukazují, jak silnou roli hrají v naší společnosti předsudky a stereotypy. Jeden z textů v překladu zní: „Představte si sestřičku. Je to žena?“ nebo: „Představte si CEO. Je to muž?“
I když český jazyk je k jednotlivým povoláním mnohem vlídnější, a tak na rozdíl od anglicky mluvících zemí máme zdravotní sestru i zdravotního bratra, pilota i pilotku nebo kadeřníka i kadeřnici, jistě se najdou povolání, u kterých si na první dobrou vybavíme ženský nebo mužský obličej. A právě na to se snaží upozornit kampaň Imagine, která vznikla jako odpověď na britskou celostátní studii. Ta odhalila, že 39 % dětí na základních školách má v sobě zakořeněné silné genderové stereotypy. Britská dítka se tedy domnívají, že maminky by se měly doma starat o děti, zatímco tatínci mají vydělávat peníze.
Není divu, že britské děti mají stereotypní představy o ženské a mužské roli ve společnosti. Vždyť už od dětství jsou vystaveny tomu, že panenky a malé kuchyňky jsou výhradně pro dívky, zatímco autíčka nebo technické stavebnice patří do rukou chlapců. “Je pravda, že nám tyto nálepky v raném věku pomáhají pochopit svět - lépe si díky nim definujeme kategorii, do které patříme. Ale pokud nám rodiče vhodnou výchovou neotevřou oči, přijmeme černobílé vidění světa, které předurčí náš další vývoj,” vysvětluje specialista na online vzdělávání Pavel Fara.
Přitom nedávné výsledky výzkumu společnosti LEGO Group ukázaly, že zatímco dívky jsou připraveny dobývat i stereotypně „mužská“ profesní odvětví, společnost na podporu jejich růstu prostřednictvím hry tak docela připravena není. Pokud jde o tvůrčí hraní, dívky se cítí méně omezovány a méně podporují typické genderové předsudky než chlapci (74 % chlapců oproti 62 % dívek věří, že některé činnosti jsou určeny pouze pro dívky, zatímco jiné pro chlapce).
Jednou z dívek, která ve svých jedenácti letech boří stereotypy, je závodnice na motorkách Laura Bubenová. „Rychlost a zvuk motorů jsem zbožňovala už od malička. Mám sbírku 250 aut a jen jednu panenku,“ říká jedenáctiletá závodnice a ambasadorka kampaně Každá je jedinečná – Připravte svět na dívky. Laura zároveň dodává, že mimo okruh a závodní haly často lidi překvapí, že i dívky závodí na motokárách, a to dokonce i spolu s chlapci. Pro dívky, kterým chybí odvaha pustit se naplno do aktivity, která není primárně přisuzovaná dívkám, má Laura jasný vzkaz: „Důležité je jen to, co chcete, cítíte a jste ochotné pro to udělat vy samy, ne to, co si někdo myslí!“
Možná už jste někdy slyšeli, že muži jsou biologicky lépe disponováni k matematice nebo technickým oborům, zatímco ženy zase k empatii a intuici. „Jsou to fámy. Studie, podle kterých existuje biologické vysvětlení rozdílů mezi pohlavími, patří v historii vědy k těm nejhůře koncipovaným, nejméně reprodukovatelným a vysoce zatížen systematickými chybami. Jistěže mezi mozky žen a mužů existují rozdíly, jež skutečně vedou k odlišnostem v jejich fungování, ale ne v takové míře, aby měl jeden lepší výbavu než druhý,“ píše neurochirurg Sanjay Gupta ve své knize Bystřejší mozek. Pokud si tedy stále myslíte, že existují „mužské“ a „ženské“ obory, pak tento stereotyp rychle vyžeňte z hlavy. Ženy totiž můžou být skvělými programátorkami, inženýrkami nebo vědkyněmi. Jediné, co k tomu potřebují, je vyšší míra sebedůvěry a podpora společnosti.
Naštěstí už dávno odzvonilo dobám, kdy dívky a ženy měly omezený přístup ke studiu. Přesto se stále existují obory, na kterých nenajdete mnoho studentů ženského pohlaví. To dokazuje také výzkum Českého statistického úřadu z roku 2018, který ukázal, že ženy tvořily 33 % všech studentů technických oborů a 16,3 % studentů ICT programů. I když čísla rostou, stále je nelze považovat za vyvážená. Kromě stereotypů ve výchově nebo v médiích a škatulkování ženské inteligence za to může i nedostatek ženských vzorů ve vědě.
Přitom když ženy nemají jinou možnost než pracovat s technologiemi, dosáhnou skvělých výsledků. Jedinečný experiment připravila sama covidová pandemie, kvůli které se klasická školní výuka musela přesunout do online světa. Podle dat vzdělávací organizace EdTech Hub se tohoto „nechtěného experimentu“ zúčastnilo přes 750 milionů dívek a žen po celém světě. Ze statistik jasně vyplynulo, že jakmile se odstranily bariéry, třeba nedostupnost počítače nebo internetu, ženy začaly pracovat s počítači a technologiemi stejně jako muži - a vykazovaly výrazně vyšší stupeň nadšení a zaujetí.
Zdroj: lego.com, czso.cz, EdTech Hub, kniha Bystřejší mozek
