Také odkládáte úkoly a ve skrytu duše věříte, že se samy vyřeší? Vítejte ve světě prokrastinace, se kterou čas od času bojujeme všichni. Možná vás ale překvapí, že není prokrasitnátor jako prokrastinátor!
V e-mailové schránce vám právě přistál jednoduchý dotaz od kolegyně, který můžete bryskně vyřešit. Už, už mačkáte tlačítko „odpovědět“, když vtom na vás zaútočí prokrastinace. A tak e-mail necháte ležet ve schránce a řeknete si, že odpovíte později. Snad ani nemusíme dodávat, že později ve vaší řeči znamená za dva dny nebo až ve chvíli, kdy se kolegyně připomene. Zatímco tato drobná prokrastinace ještě nevede k velkým problémům, existují úkoly, které se nevyplácí odkládat. I proto je dobré pochopit, jaký jste typ prokrastinátora a dát si pozor na chování, které vás charakterizuje.
Na první pohled se zdá, že do týmu prokrastinátorů nepatříte. Jste pečliví, snažíte se odvést maximální výkon a dokončení úkolů odkládáte jenom kvůli tomu, že si výslednou podobou nejste na 100 % jistí. Jste totiž perfekcionalista tělem i duší.
Bohužel, vždycky je co zlepšovat, a tak se vám bez problému může stát, že daný pracovní úkol odevzdáte s neuvěřitelným zpožděním. „Perfekcionista potřebuje jasné termíny, díky kterým nestráví nad úkolem příliš mnoho času. Zároveň je důležité, aby mu někdo připomenul, že dokonalost neexistuje, a tak nemá smysl o ni neustále bojovat,“ říká odbornice na prokrastinaci a well-being Jenny Devonshire pro Stylist.
Snílek je neustále hlavou v oblacích, což se samozřejmě promítá na jeho pracovní výkonnosti. Jeho největším problémem je, že nedokáže odhadnout, kolik času daný úkol zabere. A tak je zcela typické, že úkol odloží na později, a následně je překvapen časovou náročností. „Snílci by si své pracovní úkoly měli rozdělit do menších denních, a především dosažitelných úkolů. V žádném případě by neměli propadnout myšlence, že daný úkol zvládnou levou zadní. Taková taktika je může dovést až do pekel,“ míní Devonshire.
Největší problém strašpytla je v to, že se bojí výsledku svého pracovního úkolu. V praxi to znamená, že jeho prokrastinace je poháněna strachem z toho, že úkol neodvede dobře, dostane vynadáno od nadřízeného nebo jednoduše úkol nezvládne. Dalším rysem strašpytla je, že dlouhodobě bojuje se syndromem podvodníka. „Strašpytel by rozhodně měl zjistit, z čeho jeho nejistota pramení. Možná není od věci, aby si založil deník, do kterého si bude zapisovat své obavy. V neposlední řadě by si měl položit jednoduchou otázku: Co nejhoršího se může stát, když úkol nebude vydařený?“ radí odbornice.
„Drama queen má pocit, že nejlépe funguje pod tlakem, a tak všechny úkoly nechává na poslední chvíli. Bohužel, častokrát toto chování vede k panice nebo uspěchanému řešení úkolu. Častokrát si ale drama queen užívá práci ve spěchu a nabývají dojmu, že jedině díky tomu je její práce zábavná, nikoliv nudná,“ říká Devonshire. Rozhodně ale není zdravé, když člověka k práci motivuje stres. I proto není od věci, aby drama queen přehodnotila svůj přístup a stanovila si například dřívější termín odevzdání úkolu, než je skutečný deadline.
Je to rebel! Pokud patříte k prokrastinátorům – rebelům, pak zřejmě nemáte rádi, když vám někdo říká, co máte dělat. Stejně tak vám vadí, když někdo vaši práci kontroluje. Následně se ale může stát, že úkoly oddalujete pouze z „trucu“ nebo určité „revolty“ proti nadřízeným. I když není jednoduché tento přístup změnit, pokuste se o to. Rebelství rozhodně není vítěznou taktitkou. A v pracovním prostředí to platí dvojnásob.
Neumíte si stanovit priority, nedokážete říct ne a berete si na sebe více úkolů, než je zdrávo. I to vede k tomu, že následně s úkoly otálíte, neboť nevíte, který vyřešit dříve. „Nezbývá nic jiného, než zmírnit očekávání, která od sebe máte. Odmítejte úkoly, stanovte si priority, a především si tvořte denní seznam úkolů, který můžete splnit,“ dodává odbornice na well-being.
